Článek
Česká pošta s interpretací soudu nesouhlasí. „Metodika výpočtu tarifní mzdy by měla být předmětem širší debaty, a to jak ekonomické, tak právní, která by zohlednila poměr mezi příjmy a výdaji v různých lokalitách,“ uvedl na dotaz Novinek mluvčí pošty Matyáš Vitík.
„Metodika výpočtu mezd se netýká pouze České pošty, ale i dalších firem z různých odvětví v České republice,“ dodal.
Jedním ze zaměstnavatelů, který do ohodnocení zaměstnanců v Praze promítá vyšší životní náklady, je obchodní řetězec Lidl. Ten od března zvýšil nástupní mzdy zaměstnanců a zaměstnankyň prodejen celorepublikově na 28 571 korun, ale v Praze zvýšil nástupní mzdu na 30 857 korun. Mzda po třech letech potom činí 34 286 korun v Praze a 32 tisíc ve zbytku republiky.
Mluvčí Lidlu Iveta Barabášová na dotaz Novinek uvedla, že Lidl v tuto chvíli nebude rozsudek komentovat. „O rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně České pošty víme, aktuálně se s ním seznamujeme,” dodala.
Snížení mezd v Praze by znamenalo nedostatek pracovníků
Pokud by firmy v Praze mzdy snížily, hrozil by jim nedostatek zaměstnanců. Především ti, kteří berou nižší mzdy, by nebyli schopni v hlavním městě reálně žít a hledali by jinou práci.
Lidl zvyšuje nástupní mzdu pokladních, v Praze dostanou skoro 31 tisíc
Vitík zdůraznil, že vyšší nominální mzda při vyšších nákladech představuje mzdu reálně nižší. „Prokazatelně existují lokalitní rozdíly v životních nákladech. Touto optikou lidé v lokalitách s vyššími náklady za stejnou práci mají nižší reálnou mzdu než lidé v lokalitách s nižšími životními náklady, byť nominál těchto mezd je stejný. To uvádí i různé cenové mapy České republiky,“ upřesnil Vitík.
Podobně to vidí i hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň. „Regionální rozdíly v životních nákladech v České republice jsou velké. Například náklady na bydlení byly v roce 2019 v Olomouckém kraji oproti Praze na úrovni 64 procent, zatímco olomouckému řidiči byla vyměřena mzda na úrovni 86 procent mzdy kolegy z Prahy,“ sdělil Novinkám.
| Nominální versus reálná mzda |
|---|
| Reálná mzda je ekonomický termín, který označuje skutečnou hodnotě výdělku. Nominální mzda představuje pouze formální výši peněžité odměny, zatímco reálná mzda ukazuje, co je možné si za nominální mzdu reálně koupit. |
| Pokud bere zaměstnanec v Olomouci nominálně stejně vysokou mzdu jako zaměstnanec v Praze, kde jsou mnohem vyšší náklady (například za bydlení a služby), zaměstnanec v Praze bere reálně nižší mzdu. |
3000 hrubého nepokryjí ani vyšší náklady na bydlení
Průměrné náklady na bydlení jsou přitom podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Praze o 2880 korun měsíčně vyšší. Rozdíl 3000 hrubého se po zdanění smrskne na 2070 čistého, nepokryje tedy ani zmíněný rozdíl v nákladech na bydlení.
„Samozřejmě nikdo nepracuje jen na pokrytí nákladů na bydlení. Například ceny jídla a oblečení jsou si regionálně podobnější, ale vyšší ceny v Praze platí významně například i ve více ‘zbytných‘ sektorech jako například ve službách,“ dodal Bartoň.
Z dat ČSÚ vyplývá, že v průměrných měsíčních nákladech na bydlení je Olomoucký kraj šestým nejlevnějším ze 14 krajů. „Čistě statisticky je tak oprávněné, aby pošta vytvořila dvě kategorie – Praha a zbytek republiky. Zatímco mezi nejlevnějším a nejdražším mimopražským krajem je rozdíl v měsíčních nákladech na bydlení 1500 korun, pražské náklady jsou o celou kategorii výše – o 2000 korun více než v nejdražším kraji,“ uzavřel ekonom.
Chcete byt v Praze? Nesmíte 15 let jíst a platit daně
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ale Česká pošta brát životní náklady v daném regionu při určení rovné odměny nesmí. Jinými slovy musí platit pražským zaměstnancům reálně nižší mzdu.
„Z hlediska zásady rovného odměňování nejsou pro posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o stejnou práci nebo o práci stejné hodnoty, významné sociálně ekonomické podmínky a jim odpovídající výše nákladů na uspokojování životních potřeb v místě, kde zaměstnanec vykonává práci,“ cituje rozsudek deník E15.
Maláčové ministerstvo nic měnit nechce
S tím, že by zaměstnanci s vyššími náklady měli pobírat nominálně stejnou a reálně nižší mzdu souhlasí i ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
„Uvedený rozsudek MPSV nepovažuje za přelomový, neboť je zcela v souladu s platnou právní úpravou odměňování zaměstnanců za práci a jejím výkladem,“ uvedl na dotaz Novinek mluvčí resortu Vladimír Dostálek.
„Rozdílné odměňování zaměstnanců jednoho zaměstnavatele proto není možné odůvodnit například sociálně ekonomickými podmínkami regionu, ve kterých zaměstnanci práci vykonávají,“ uzavřel Dostálek s tím, že ministerstvo proto žádné legislativní změny neplánuje.
České poště ještě zbývá možnost podat ústavní žalobu. „Je to jedna z legitimních možností, které český právní řád umožňuje, ale diskusi, jestli této cesty využijeme, či nikoli, ještě povedeme s ohledem na všechny okolnosti celé kauzy,“ sdělil Novinkám její mluvčí Matyáš Vitík.
