PŘEHLEDNĚ: Opatření zavedená ke slintavce a kulhavce a jaká rizika nemoc představuje

Chovatelé po celé republice mají od pátku 7. března až do odvolání zakázáno přivážet do Česka zvířata z Maďarska a Slovenska. Důvodem je potvrzení výskytu slintavky a kulhavky v maďarském chovů skotu u obce Kisbajcs poblíž města Györ nedaleko slovenských hranic.

Zákaz se vztahuje na chovatele skotu, ovcí, koz, prasat a dalších druhů zvířat, která mohou slintavkou a kulhavkou onemocnět. Výjimku mají pouze zvířata přemísťovaná ze Slovenska přímo na jatky.

Veterináři budou také vyžadovat u vozidel přepravujících živá zvířata ze zahraničí před vjezdem do hospodářství doklad o provedení dezinfekce vozidla před nakládkou zvířat. Záznamy musí chovatelé uchovávat 12 měsíců.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků (skot, ovce, kozy, prasata, buvoli, volně žijící zvířata). Postihnout může kromě hospodářských zvířat i volně žijící sudokopytníky jako například prase divoké.

Hlavní nebezpečí nákazy spočívá v tom, že se velice snadno šíří, a to i nepřímo, tedy například větrem, potravinami nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty.

Nákaza vykazuje vysokou nemocnost, ale nízkou úmrtnost. Nejčastěji se zvířata nakazí inhalační cestou, tedy přímým přenosem viru mezi zvířaty, uvádí na svém webu SVS.

Inkubační doba, tedy doba od nakažení do výskytu prvních příznaků, se pohybuje v rozmezí 1-14 dní, nejčastěji to ale bývá 2–6 dnů.

V počáteční fázi infekce nastupuje deprese, horečka, snížení produkce mléka a příjmu krmiva. V další fázi se vyskytují puchýřky vyplněné tekutinou v dutině ústní, na končetinách a mléčné žláze, které přibližně po jednom dni praskají a vytvářejí se z nich otevřené léze. Následně se objevuje typický slinotok a kulhání.

Ve většině případů bývají zvířata nakažená slintavkou a kulhavkou utracena, aby se předešlo rychlému šíření nákazy a zamezilo se ekonomickým škodám. Z preventivních důvodů také obvykle bývají utracena i zdravá zvířata v ohnisku.

Slintavka a kulhavka není zoonóza, nákaza tedy není přenosná na člověka. Ten ji ale může přenést nepřímo mezi chovy zvířat.

Pouze ve velmi vzácných případech (po přímém kontaktu s infikovanými zvířaty) může virus u lidí vyvolat výskyt lehkých příznaků, jako jsou puchýřky na rukou, nohou a v ústech, horečka nebo mírná únava.

Pokud by člověk snědl maso ze zvířete nakaženého slintavkou a kulhavkou, nemělo by to pro něj představovat zdravotní riziko. Tepelná úprava (vaření, pečení) totiž virus zlikviduje. V zemích s přísnými veterinárními opatřeními jsou navíc utracená zvířata a jejich maso likvidovány, takže se do potravinového řetězce ani nedostanou.

Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

V roce 2001 zasáhla Velkou Británii, kde způsobila značné ekonomické škody. Navíc se rozšířila i do Francie, Irska a Nizozemska.

Onemocnění se stále vyskytuje v Turecku, na Středním východě a v Africe, v mnoha zemích Asie a v některých částech Jižní Ameriky. Nelegálně dovážené živočišné produkty z těchto zemí představují neustálou hrozbu pro evropské zemědělství, upozorňuje SVS.