Přehledně: Na čem se Británie dohodla s EU

Dohoda má přes dvanáct set stránek a nespočet příloh. Britská vláda uveřejnila na svých stránkách 30stránkové shrnutí.

Import i export zboží bude fungovat nadále bez cel a kvót. Výměnou za to budou muset firmy počítat s dalším papírováním a kontrolami na hranicích.

Evropská Unie bude nově pro Spojené království používat termín „třetí země”, což znamená, že splňuje podmínky pro dovážení živých zvířat a zvířecích produktů na evropský trh.

Vyjednavači vytvořili nová pravidla pro automobilový, chemický, farmaceutický průmysl, stejně jako pro odvětví ekologického zemědělství a vinařství.

Toto odvětví představuje 80 procent britské ekonomiky. Země sice ztratí přístup na evropský společný trh, ale vláda ujistila, že „dohoda zakotvuje přístup na všechna podstatná odvětví”.

Podle dostupných informací se uskuteční ještě speciální dohoda, která se bude týkat pouze Londýna.

Obě strany si už nebudou v budoucnu vzájemně uznávat profesní kvalifikace, což se například dotkne lékařů, sestřiček nebo architektů.

Pro cesty do EU delší než 90 dní budou Britové potřebovat vízum. I nadále budou smět využívat pohotovostní zdravotní péči.

Modrá evropská zdravotní kartička bude fungovat po dobu její platnosti, poté bude nahrazena takzvaným „Britským světovým průkazem zdravotního pojištění”.

Co se týče mobilního roamingu, strany se zavázaly, že společně dohodnou „férové a transparentní sazby”.

Unijní pasy pro domácí mazlíčky už nebudou platit.

Volný obchod většiny zemědělských produktů bude pokračovat jako doteď, ale farmáři budou muset počítat se zvýšenou byrokracií.

Nově budou například muset dokládat vývozní zdravotní osvědčení. Očekává se, že právě to způsobí v Británii zdražení některých produktů.

První ze sporných bodů, kde došlo ke kompromisu. Britské rybářské asociace to nesou nelibě.

Unijní rybáři budou i nadále moci lovit v britských rybách. Strany se dohodly, že se rybáři ze zemí EU budou muset v následujících pěti a půl letech vzdát čtvrtiny svých dosavadních úlovků v britských vodách. Po čase tu tedy znovu je další „přechodné období”.

EU chtěla, aby toto období trvalo čtrnáct let, Británie jen tři. Musely se tak dohodnout na kompromisní variantě.

Kvóta na rybolov v britských vodách bude unijním lodím snížena o 15 procent v průběhu prvního roku a o dalších 2,5 procent každý následující rok.

Další ze série kritických bodů, na kterých dohoda dlouho vázla. V podstatě šlo o to, aby podnikatelé na jedné straně nebyli v nespravedlivé výhodě oproti svým konkurentům na straně druhé.

Spojené království si bude moct určit svoje vlastní standardy v oblastech, jako je ochrana životního prostředí či práva zaměstnanců.

V případě, že se ale EU bude domnívat, že kroky britské vlády znevýhodňují unijní podniky, bude smět přistoupit ke clům. To samé bude platit i naopak.

Identicky budou fungovat pravidla pro státní podporu. Ty si Británie může nastavit, jak chce, ale musí být připravena čelit odvetným opatřením ze strany EU.

Pokud se jedna strana bude domnívat, že ta druhá porušuje pravidla, může požádat neutrální arbitrážní komisi, aby uvalila dočasná cla a podmínky tak narovnala.

Britové od začátku usilovali o to, aby tím rozhodcem nebyl Evropský soudní dvůr. Tohoto požadavku dosáhli.

Dohoda zároveň umožňuje oběma stranám kdykoli navrhnout přehodnocení celé obchodní smlouvy.

Velká prohra pro britskou vládu. Vlivem brexitu ztratí přímý přístup ke klíčovým bezpečnostním databázím. Evropská unie ji ho může v určitých situacích povolit, pokud si o to Britové zažádají.

Od nového roku také končí členství Spojeného království v unijní organizaci Europol, která má na starosti prevenci a potírání organizované trestné činnosti.

To, co se několik měsíců zdálo jako nemožné, bylo nakonec dojednáno.

Kontroly budou probíhat v Irském moři, a ne na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Britští politici se báli, že by taková hranice mohla oživit tamní konflikty.

Jak ale upozorňuje Matthias Matthijs s Univerzity Jonse Hopkinse, jedná se o Pyrrhovo vítězství. „Severní Irsko de-facto zůstává uvnitř regulační sféry Evropské Unie a časem se odchýlí od zbytku Spojeného království”.

Britská vláda tak v následujících letech bude muset řešit nejen volání po skotské nezávislosti, ale také sílící touhu po znovusjednocení Irska.

Spojené království (s výjimkou Severního Irska, jehož účast bude platit Irsko) se už nebude účastnit evropského programu na výměnu studentů a pedagogů Erasmus.

Britský premiér Boris Johnson z tohoto rozhodnutí neměl radost, ale vzápětí oznámil vznik nového programu pojmenovaném po anglickém matematikovi Alanu Turingovi.

Pod novým programem budou moct studenti údajně „nejen studovat na nejlepších univerzitách v Evropě, ale i na nejlepších univerzitách na světě”.