PŘEHLEDNĚ: Jak vlády v evropských zemích řeší drahé energie a vysokou inflaci

Ještě donedávna měl být hlavní pomocí v boji proti drahým energiím tzv. úsporný tarif, díky kterému mohly některé domácnosti v závislosti na spotřebě dostat na nadcházející topnou sezonu příspěvek ve výši až 18 tisíc korun.

Letošní pomoc má být vyplacena prostřednictvím dodavatele elektřiny, přičemž příspěvek se bude pohybovat mezi 2000 a 3500 korun.

Nyní však vláda přišla s novým opatřením v podobě zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti a malé a střední firmy.

Cenu elektřiny vláda zastropovala na 6 Kč za kWh, cenu plynu na 3 Kč za kWh včetně DPH. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Státní kasu to má podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vyjít maximálně na 130 miliard korun.

Pro velkoodběratele elektřiny a plynu pak vláda připravila podporu ve výši 30 miliard korun.

Národní zastropování cen energií a kompenzace velkým podnikům by měly doplňovat unijní opatření na celoevropské úrovni. S jejich podobou přišla na návrh evropských ministrů energetiky Evropská komise. Její návrh projednají ministři EU znovu 30. září.

Další vládní pomocí je odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie (OZE), a to v období od října do prosince. To v praxi znamená, že za každou spotřebovanou megawatthodinu zákazník ušetří 600 korun.

Stát rovněž od srpna jednorázově vyplácí rodinám 5000 korun na dítě do 18 let. Podmínkou je, že příjmy rodiny nepřevýšily v loňském roce jeden milion korun hrubého.

V neposlední řadě pak stát občanům garantuje, že náklady na bydlení je vyjdou maximálně na třicet procent příjmů, v Praze 35 procent. Náklady nad danou hranici stát uhradí prostřednictvím příspěvku na bydlení, o který musí lidé požádat.

U východních sousedů se už v únoru domluvili s největším výrobcem elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárny, na zafixování ceny elektřiny na dva roky, a to na částce 61 eur (1500 Kč) za MWh. Opatření má platit i pro roky 2023 a 2024. Zatím o tom ale není zákonně rozhodnuto.

Na jaře dále slovenská vláda schválila první sadu příspěvků zhruba za 22 milionů eur (548 milionů Kč) pro některé skupiny obyvatel jako částečnou kompenzaci vysoké inflace.

Nyní Slovensko chystá systém kompenzací a dalších opatření proti výraznému zdražení energií pro domácnosti, zvažuje i takzvané zastropování cen spolu s programem pomoci některým skupinám spotřebitelů, včetně podniků.

Rakousko už v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie.

Celková hodnota těchto opatření činí zhruba 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy Kč). Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3700 Kč).

V červnu vláda představila další soubor opatření, která mají domácnostem a podnikům pomoci řešit dopady vysoké inflace.

Zahrnují mimo jiné jednorázový příspěvek 500 eur (přes 12 tisíc Kč) pro každou dospělou osobu a 250 eur pro každé dítě. Kabinet uvedl, že tato opatření v letošním roce přijdou zhruba na šest miliard eur (148,5 miliardy Kč).

Začátkem září pak Rakousko oznámilo, že domácnostem zastropuje cenu elektřiny do 80 procent loňské průměrné spotřeby. Za spotřebu nad tento limit budou lidé platit tržní cenu. Na opatření rakouská vláda vyčlenila 2,5 miliardy eur (61,46 miliardy Kč).

Německá vláda v březnu schválila dva pomocné balíčky pro potřebné, rodiny, nízkopříjmové občany a dojíždějící v hodnotě přes 30 miliard eur (736 miliard Kč).

Lidé rovněž dostanou jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7375 Kč), rodiny s dětmi pak jednorázový bonus 100 eur (2460 Kč) a příjemci sociálních dávek jednorázovou částku 200 eur (4920 Kč).

Na druhou stranu od října budou muset domácnosti platit za plyn extra poplatek za obstarání plynu, který má uchránit dodavatele před insolvencí. Výše poplatku je zhruba 2,4 centu (59 haléřů) za kilowatthodinu (KWh), což může ročně čtyřčlennou rodinu vyjít i na 480 eur (11 780 Kč).

V návaznosti na to vláda jen pár dní poté oznámila, že dočasně sníží daň z přidané hodnoty na plyn z 19 procent na sedm, aby zmírnila dopad nového, dodatečného poplatku.

Nedávno Berlín oznámil další balík opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun), který má ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace, a s tím souvisejících vysokých cen energií.

Opatření zahrnuje návrh na rozšíření slev na veřejnou dopravu a daňové úlevy ve výši 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy korun) pro 9000 energeticky náročných podniků.

Polepší si také rodiny s dětmi, které v Německu bez ohledu na výši příjmů dostávají paušálně každý měsíc příspěvek na děti.

Za první dvě děti to je 219 eur (5360 Kč) na každé, pro třetí je částka 225 eur a za každé další 250 eur. Od ledna se suma na první dvě děti zvýší měsíčně o 18 eur za každé. Pro rodinu se dvěma dětmi to ročně znamená dodatečných 432 eur (10 570 Kč).

Lidé, kteří dostávají od státu dávky na bydlení, dostanou jednorázový příspěvek na vytápění. Jednočlenná domácnost by tak měla získat 415 eur a dvoučlenná 540 eur. Za každého dalšího člověka v domácnosti se počítá s dalšími 100 eury.

Polská vláda plánuje odložit liberalizaci cen plynu pro domácnosti do konce roku 2027. Domácnostem, které k vytápění používají uhlí, vyplatí jednorázový příspěvek tři tisíce zlotých (asi 15 440 korun).

Vláda rovněž schválila, že domácnosti používající uhlí ho budou moci nakupovat za garantovanou cenu 996 zlotých (asi 5300 korun) za tunu.

Firmy, které budou zákazníkům prodávat uhlí za tuto cenu, dostanou od státu náhradu ušlého zisku nejvýše 750 zlotých za tunu. Uhlí se v Polsku podílí z 80 procent na výrobě elektřiny.

Polsko také snížilo sazbu DPH u základních potravin na nulu ze standardních pěti procent.

Maďarská vláda s ohledem na rostoucí inflaci prodloužila do 1. října platnost stropu na některé základní ceny potravin.

Kromě toho už od loňského listopadu zastropovala cenu benzinu na 480 forintů (zhruba 29 Kč) za litr. Opatření průběžně prodlužuje, současná platnost vyprší 1. října.

Cena elektřiny a zemního plynu, kterou platí spotřebitelé, je v Maďarsku pevná a stanovená legislativou.

Od 1. srpna ale skončila plošnost této regulace a zvýhodněnou cenu platí nyní pouze domácnosti, které nepřekročí průměrnou spotřebu. Ty, které limit překročí, zaplatí více.

V případě elektřiny je za průměrnou roční spotřebu považováno 2523 kWh. V rámci toho zaplatí domácnost 36 forintů za kWh.

Pokud tuto spotřebu překročí, zaplatí 70,1 forintu za kWh. U plynu je roční průměr stanoven na 1729 metrů krychlových s cenou 102 forinty za m3. Pokud to domácnost překročí, zaplatí až sedminásobek ceny (747 forintů).

Země v červenci vyhlásila stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie, a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu.

Britská vláda oznámila v květnu zavedení mimořádné, 25procentní daně ze zisků ropných a plynárenských společností, získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku.

Zhruba osm milionů britských domácností s nejnižšími příjmy dostane příspěvek 650 liber (18 800 Kč).

Na podzim dostane osm milionů domácností seniorů příspěvek 300 liber (8700 Kč) na pohonné hmoty. Lidé s postižením budou inkasovat 150 liber (4300 Kč) jako další příspěvek na bydlení.

Nová britská premiérka Liz Trussová se chystá podpořit také firmy, a to částkou 40 miliard liber (1,1 bilionu Kč), aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Plán počítá buď se zastropováním cen, anebo s jejich snížením o stanovený procentní podíl.

Pomoc nová vláda chystá i domácnostem. V tomto případě mají být ceny zmrazeny na současné úrovni po dobu zhruba 18 měsíců a energetické firmy mají získat státem podporované půjčky.

Zaměstnanci mají dostat nezdaněnou prémii na podporu kupní síly až 600 eur (zhruba 14 600 Kč). Více peněz slíbil prezident Emmanuel Macron i samostatně výdělečně činným.

Další investice mají plynout do zdravotnictví a školství. Řádný minimální důchod má v budoucnu činit 1100 eur, zvýšena má být i podpora rodičů samoživitelů.

Už dříve vláda rozhodla, že letos omezí zvýšení ceny elektřiny jen o čtyři procenta místo očekávaných 45 procent. Pro příští rok limit zdražení uvolní na 15 procent. Podle ministerstva energetiky by to stát mělo vyjít na 16 miliard eur (391,55 miliardy Kč).

Tamní kabinet schválil na začátku srpna nový balíček pomoci v hodnotě přibližně 17 miliard eur (417,2 miliardy Kč), který má firmám a rodinám pomoci vyrovnat se s drahými energiemi a rostoucími spotřebitelskými cenami.

Co se týče konkrétních opatření, tak stát dal v červenci 200 eur (4900 Kč) lidem s ročním maximálním výdělkem 35 tisíc eur (858 tisíc Kč). Vláda ale plánuje příspěvek rozšířit i pro střední třídu.

Norsko částečně dotuje domácnostem účty za elektřinu už od prosince, přičemž nyní pokrývá 80 procent části účtu za elektřinu, která překročí určitou hodnotu. V září tuto pomoc rozšíří na 90 procent. Systém by měl platit minimálně do března 2023.

Na Pyrenejském poloostrově, tedy nejen ve Španělsku, ale i Portugalsku, zavedli v červenci společné opatření proti zdražení elektřiny – na rok zastropovali cenu plynu využívaného pro výrobu elektřiny. Vyjednaný cenový strop je v průměru 48,8 eura za MWh.

Jedná se o tzv. iberský model, jehož implementace se zvažovala i na celoevropské úrovni. Ministři EU se ale na něm nakonec neshodli.

V Madridu pak například snížili DPH na účty za energie z 21 procent na 10 procent a zároveň snížili daň z elektřiny ze sedmi procent na 0,5 procenta.