PŘEHLEDNĚ: Co změní důchodová reforma

Podle současného nastavení by se měl důchodový věk u většiny lidí narozených po roce 1965 zastropovat na 65 letech. Reforma tuto hranici prolamuje a počítá s tím, že od ročníků 1966 a mladších poroste důchodový věk o měsíc za rok.

Například u lidí narozených v roce 1971 tak bude 65 let a 6 měsíců, o ročníků 1977 pak 66 let. U lidí narozených v roce 1989 a později se zastropuje na 67 letech. Této hranice se dosáhne v roce 2056.

Předčasný důchod bez krácení pro náročné profese se bude týkat výrazně menšího počtu lidí, než se původně zamýšlelo. Budou to jen ty ve čtvrté kategorii rizik, což je asi 15 tisíc lidí namísto původních 120 tisíc. Zaměstnavatelé za ně budou odvádět o pět procentních bodů vyšší důchodové pojištění.

U profesí ze třetí kategorie rizik vystavených velkému teplu, chladu, vibracím nebo celkové fyzické zátěži to má vyřešit pozdější zákon, který ale ještě není připraven. Zaměstnavatelé jim budou muset přispívat čtyřmi procenty hrubé mzdy na soukromé penzijní pojištění.

Tito lidé pak mohou odejít třeba do předdůchodu, který si do dovršení důchodového věku budou platit z těchto příspěvků.

Další novinku představuje rodinný vyměřovací základ. Ten ocení lidé, kteří se kvůli péči o nemocného člena rodiny museli vzdát aspoň částečně práce. Nově se na ně bude po dobu péče při výpočtu důchodu nahlížet tak, jako by pobírali průměrnou mzdu.

Pokud bude pečující také pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte.

Rodinný vyměřovací základ měl původně nahradit u prvního a druhého dítěte výchovné, jež činí 500 korun měsíčně za každého potomka. Nově se ale u rodičů provede porovnávací výpočet, kdy dostanou buď výchovné, nebo rodinný vyměřovací základ, podle toho, co pro ně bude výhodnější.

Dá se ale čekat, že časem s růstem průměrné mzdy převáží vyměřovací základ.

U lidí, kteří získají nárok na výchovné ještě před reformou, zůstane, ale nebude se valorizovat.

Od roku 2026 až do roku 2035 bude postupně docházet ke zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů. A to asi o 180 až 200 korun za rok. S valorizacemi ale dál penze porostou.

Seniorům, jež pracují, by se neměl nadále zvyšovat důchod za další odpracované roky. Klesne u nich ale sazba sociálního pojištění o 6,5 procenta, takže budou mít vyšší výdělky.

Manželé nebo registrovaní partneři se budou moci rozhodnout, že si rozdělí dosažené vyměřovací základy napůl za období, kdy oba pracovali. Při výpočtu důchodu se na ně bude pohlížet tak, jako by měli stejný příjem.

Bude to dobrovolné a také od toho půjde kdykoliv ustoupit.

Dojde rovněž k růstu minimální penze na 20 procent průměrné mzdy. Prodlouží se také lhůta pro obnovu nároku na vdovský či vdovecký důchod. Ta bude činit pět let namísto současných dvou.

A pokud člověk odpracuje aspoň 45 let, bude mít méně krácenou předčasnou penzi. Do výpočtu důchodů se bude nově započítávat i úspěšně dokončené doktorské studium, pro které bude zaveden nový typ náhradní doby pojištění.

Reforma zasáhne i do politické oblasti, když manželce současné hlavy státu, ale také partnerům či partnerkám těch budoucích zajistí, aby se jim doba, kterou stráví jejich partneři ve funkci, započítávala do penze.