Předseda sněmovního rozpočtového výboru: O změnách v DPH ještě budeme debatovat

Vláda schválila konsolidační balíček v původní podobě. Zástupci koalice však ve Sněmovně avizují změny. S čím přijde STAN?

Řekli jsme si, že nebudeme naše záměry předem komentovat na veřejnosti bez toho, aby na nich byla shoda. Hlavní cíl bylo schválit ozdravný balíček pro veřejné finance a nyní se můžeme domlouvat na nějakých drobnějších úpravách. Ty ale opravdu nechci teď propírat ještě předtím, než bude shoda pěti koaličních stran.

Ano, ale samotné vaše hnutí veřejně uvedlo, že se nebráníte tomu, aby daň z nemovitostí nakonec zůstala stoprocentním příjmem obcí.

To je zrovna věc, která je pro mě naprostou technikálií, výsledek by měl být pro státní rozpočet na konci stejný. Upozornil jsem, že původní návrh nepřihlížel k tomu, že daň z nemovitosti je pevná, kdežto příjem z rozpočtového určení daní se vyvíjí v čase ve prospěch obcí a že je tam potřeba dodat v tomto případě index. Dál to nechci komentovat.

Minulý týden jste prohlásil, že již nemáte důvěru v expertní aparát ministerstva financí, a že jste proto požádal šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla o užší spolupráci. Čím vás experti ministerstva tak zklamali?

Nemám rád ty novinářské zkratky. Problém byl jednoduchý. Národní ekonomická rada vlády a Národní rozpočtová rada upozornily na některé problémy rozpočtu. Upozorňovaly třeba na položku 50 miliard korun z Modernizačního fondu. My jsme se v té chvíli přiklonili více k názoru ministerstva a moje stanovisko je, že do budoucna budeme daleko víc přihlížet k názoru Národní rozpočtové rady.

Těch 50 miliard nyní v rozpočtu reálně chybí…

Pamatuji rozpočty minulé vlády, kdy se předpokládal deficit o sto miliard vyšší, pak byl o sto miliard nižší. Ministrovi financí, který rozpočet sestavuje v době, kdy konstruujeme nové daně, které tady nikdy nebyly, kdy jsme ohrožováni inflací, a je tak velmi těžké predikovat budoucí příjmy rozpočtu i hospodářský růst, to teď ani nevyčítám. Myslím si, že se zbytečně dělá bouře ve sklenici vody. Problémy s přesností do rozpočtu tady byly i v minulosti.

To, jestli bude dneska deficit, s prominutím, o deset miliard vyšší, až tak důležité není. Důležité je, jak si tuto zemi nastavíme do budoucna, a to řeší konsolidační balíček.

Většina ekonomů se ale shoduje, že možná ještě nikdy v historii rozpočet neplaval takto na vodě.

Já taky umím mudrovat, ale měli mudrovat, když se ten rozpočet dával na stůl. Znovu opakuji, že jsou faktory, které značně znejišťují výhledy rozpočtů. Inflace je tak vysoko, jako nebyla od vzniku České republiky. Státu to dělá problémy v rozpočtu jak v odhadech příjmů, tak na straně výdajové. A naprostá většina těch ekonomů zároveň říká, že ozdravný balíček je dobrá věc a že je dobře, že se tato vláda k něčemu takovému odhodlala.

Je ale těžko obhajitelné, že v rozpočtu třeba nebylo připravených 20 miliard na červnovou mimořádnou valorizaci penzí.

To je možná těžko obhajitelné, ale na druhou stranu to při sestavování rozpočtu na plénu Sněmovny takříkajíc na férovku ministři financí a práce Stanjura a Jurečka řekli. Zdůrazňovali, že je těžká predikce výše valorizace. Myslím, že už měli v hlavě i to, že se budou muset nějaké potenciální změny systému valorizace důchodů odehrát. Řekli, my víme, že to tam nemáme, ale máme nějaké vnitřní rezervy v rozpočtu a počítáme, že to tam doplníme. Jestli to byl správný postup, špatný postup, teď nechci hodnotit, ale zdůrazňuji, že to takto na rovinu řekli.

Není paradoxní, že vláda lidem a firmám říká, že mají šetřit, ale sama si nyní půjčuje od Evropské komise 137 miliard korun?

To bych ponechal bez komentáře. Příznivcem té půjčky určitě nejsem.

Je pro vás akceptovatelný pro příští rok rozpočtový schodek až 270 miliard, který si vláda stanovila jako maximální strop?

Musí být. Jsem také zastáncem toho, říkat občanům na rovinu, kam nás přivedl systém hospodaření zhruba od roku 2020, kdy se neustále navyšovaly výdaje státu a snižovaly příjmy.

Vím, že už se asi nikdy neshodneme na tom, jestli bylo dobře zrušit nějakou daň, ale chci se dívat dopředu a říkám, že do budoucna není možné takovéto hospodaření státu provozovat. Když zvyšuji někde výdaje, musím se na druhou stranu ptát, kde na to v tom státním rozpočtu vezmu.

Dojde podle vás ještě k přesunům v rámci nových sazeb DPH? Exministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek říká, že mu doslova trhá mozek z hlavy rozhodnutí vlády ohledně rozdílných sazeb na noviny, časopisy a knihy. Vy to dokážete vysvětlit?

Jako ekonom nedokážu některé ty rozdíly vysvětlit. Nicméně pro nás byl velmi důležitý výsledek snížení strukturálního schodku státního rozpočtu o 150 miliard během dvou let, a takové vyjednávání je vždycky otázkou kompromisu. Samozřejmě jsem musel akceptovat některé návrhy. V této si­tuaci jsem osobně byl pro co nejméně výjimek. Myslím si, že to ještě bude předmětem debaty.

Ministerstvo financí říká, že zjednodušuje systém, když budou dvě sazby DPH místo tří. Ale nakonec zase budou tři, když na knihy má být nulová sazba. Asi se nedá vyloučit, že příští vlády do ní nezařadí i některé další položky. Nekulhá tedy trochu tento argument?

To je zajímavý podnět, já jsem nad tím takto nikdy nepřemýšlel. Z hlediska počtu položek to ale asi nějakou míru zjednodušení přináší, protože nulová sazba se bude týkat právě jen knih.