Předseda dozorčí rady ČEZ nesouhlasí s prodejem Počerad. Proti jsou i Babiš a Šnobr

Pačes podotkl, že se jedná pouze o jeho osobní názor. O prodeji by podle informací Práva měla dozorčí rada ČEZ rozhodovat tento čtvrtek.

„Myslím si, že v tuto chvíli to není ještě natolik celé projednané a probádané - ty důsledky a tak dále, že by se to v tuto chvíli ještě prodávat nemělo,” řekl v pondělí Pačes.

Připustil, že po hlubší analýze a diskusi, která by se měla uskutečnit, může svůj názor změnit.

Ministr financí Babiš na dotaz Práva odpověděl, že kolem prodeje zůstává spousta nevyjasněných otázek. „Zástupci ministerstva financí v dozorčí radě požadují od managementu podrobné vysvětlení celé transakce včetně opačných stanovisek ČEZ v minulosti,“ uvedl Babiš. Chtějí podle něj rovněž odložit rozhodnutí prodeje elektrárny až do vysvětlení nejasností a prokázání výhodnosti transakce pro ČEZ.

Podle Hospodářských novin Tykačova firma za elektrárnu nabízí deset miliard korun. Prodej už podle Reuters podpořilo představenstvo ČEZ.

Nevyjasněné otázky začínají podle Babiše u smlouvy na odběr uhlí z Tykačovy Vršanské uhelné z roku 2013.

„Byla nepochopitelně uzavřena do vyuhlení dolu (2060), což o 35 let přesahuje životnost počeradské elektrárny a je podle našeho názoru pro ČEZ nevýhodná,“ uvedl.

Smlouvu z roku 2013 považuje Babiš za velmi nevýhodnou pro ČEZ finančně i právně.

Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal s ČEZ uzavřela tehdy tuto dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na 50 let. Opci na prodej elektrárny Czech Coalu mohl ČEZ na základě smlouvy využít už v roce 2015. Tehdy ji nevyužil a elektrárna zůstala jeho majetkem.

Desetimiliardová nabídka Czech Coalu má podle HN tři části. V hotovosti má ČEZ dostat 4,5 miliardy.

Do konce roku 2023 by mu Počerady dodávaly veškerou elektřinu, kterou vyprodukují, za výrobní náklady. ČEZ by ji pak mohl prodat s odhadovaným, ale nejistým ziskem dalších více než pěti miliard.

Tykač by mohl elektrárnu díky důkladnější údržbě provozovat do roku 2030, možná déle.

„Před dvěma roky mohl ČEZ prodat tu elektrárnu za platbu osm miliard korun, dnes je to 4,5. Nechápu, proč na to management najednou tak pospíchá a tlačí to,“ diví se Babiš.

Podle vicepremiéra a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka je důležité, aby rozhodnutí ČEZ bylo ve prospěch akcionářů. „ČEZ uvádí, že je to pro akcionáře výhodné. Musejí rozhodnout kompetentní orgány ČEZ,“ odpověděl na dotaz Práva s tím, že prodej není věcí vlády.

Kritizuje ho však Michal Šnobr, energetický expert, analytik J a minoritní akcionář ČEZ. Prodej se podle něj odehraje v nejhorší možné době, ČEZ by měl počkat na výsledek voleb v Německu, které určí další osud uhelné energetiky ve střední Evropě.

Tak jako ministr financí Babiš vidí problém v nevýhodné smlouvě z roku 2013. Týdeník Euro upozornil, že se ČEZ zbavuje ziskové elektrárny, loňský rok uzavřela s čistým ziskem 439 miliónů korun.

Energetická skupina ČEZ ve středu uvedla, že chce do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v Česku. V provozu zůstanou pouze nové a modernizované elektrárny v Ledvicích, Prunéřově a Tušimicích a teplárna Mělník, která má dlouhodobě dodávat teplo pro Prahu.