Předčasné penze bez krácení se mají týkat až 120 tisíc lidí

Celkem by měli odcházet do důchodu až o pět let dříve po celkovém odpracování 2200 směn v rizikových a náročných podmínkách.

Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že se při stanovení nároku na dřívější důchod vychází ze čtyř kategorií prací podle rizikových faktorů. Dřívější odchod do penze se pak podle zjištění Novinek má týkat všech lidí ve čtvrté kategorii a části lidí ze třetí kategorie.

Jde typicky o lidi pracující ve velkém hluku či ve vysoce prašném prostředí a obecně na místech, kde hrozí poškození zdraví – třeba i kvůli vibracím, teplu, chladu, zatěžování zraku, fyzické zátěži, chemikáliím a dalším rizikovým faktorům. Podle ministerstva práce se má jednat „o osoby, u kterých nelze vliv rizik eliminovat ochrannými pomůckami“.

„Předčasné penze pro náročné profese se podle návrhu ministerstva mají týkat kompletní nejtěžší, čtvrté rizikové kategorie. U třetí kategorie se to vyčlení z deseti rizikových faktorů asi u čtyř, u vibrace, tepla, chladu a ještě jednoho,“ řekl Novinkám prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký.

Ve čtvrté kategorii se to týká necelých dvanácti až osmnácti tisíc lidí, ve třetí asi sto tisíc. „Takže celkem asi 120 tisíc,“ dodal. Informaci potvrdil i Svaz průmyslu a dopravy.

Zaměstnavatelé budou tyto na pracovníky platit vyšší odvody. Sazba pojistného má být vyšší o pět procent. Tato pravidla platí už pro záchranáře a podnikové hasiče, až o sedm let dřív mohou chodit do penze horníci.

Důchodový věk je teď v Česku zastropován na 65 letech, vládní koalice se však chystá tento strop prolomit a postupně zvyšovat. Nyní se věková hranice pro nástup na odpočinek každoročně posouvá u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři.

Na pondělní tripartitě by se mělo podle Horeckého ještě diskutovat o případné dopadové analýze na systém sociálního zabezpečení, na fond zdravotního pojištění a na jednotlivá odvětví. „Chceme vědět, co to udělá s cenou práce a s personálním zajištěním firem, jichž se to bude týkat,“ doplnil.

Kromě zvýšených nákladů se tak zaměstnavatelé obávají i možného odlivu lidí z trhu práce. Odboráři jsou spokojenější. „Kdyby to byla první fáze a platilo to od 1. ledna 2025, jak je deklarováno, tak bychom byli spokojeni. Pokryli bychom asi třetinu našich zaměstnanců,“ řekl Novinkám předseda odborového svazu Kovo Roman Ďurčo. Pak očekává další fázi.

„My jsme chtěli, aby byli do kategorií pro dřívější odchod do důchodu zařazeni zdravotníci, kteří mají zátěž ve skupině tři,“ řekla Novinkám předsedkyně zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníková.

„Záleží, jak se kategorizace prací provede. V tomto případě jsou to i někteří zdravotníci, kteří pracují třeba na plicních či onkologických odděleních, kde se míchají cytostatika, nebo nezdravotničtí pracovníci v čistírnách odpadních vod,“ doplnila.

Ředitel odboru ochrany veřejného zdraví na ministerstvu zdravotnictví Matyáš Fošum potvrdil, že snížení hranice důchodového věku se bude týkat lidí pracujících ve čtvrté kategorii podle rizikových faktorů. „U konkrétních faktorů třetí kategorie zatím jasno není, jednaní bude pokračovat ještě v pondělí,“ dodal.