Hlavní obsah

Pražské byty jsou nejméně dostupné ve střední Evropě

Kdo si chce pořídit nový byt v hlavním městě, musí sáhnout velmi hluboko do kapsy. Pražské novostavby jsou v poměru ke mzdám dokonce vůbec nejdražší z okolních zemí. Konkuruje jim jen slovenská Bratislava. Nákup bytu se lidem navíc může ještě zkomplikovat, pokud i v příštím roce přetrvá vysoký zájem kupců.

Článek

Na pořízení průměrného 70metrového bytu v novostavbě potřeboval ve třetím čtvrtletí Pražan podle analýzy developerské společnosti Central Group 14,7 roční mzdy. A to za předpokladu, že by neměl žádné jiné výdaje, tedy ani na jídlo nebo energie.

„Praha se přestala zhoršovat, ale číslo je stále astronomické,“ uvedla výkonná ředitelka firmy Michaela Váňová. Ještě před deseti lety potřebovali lidé na nákup novostavby o pět ročních mezd méně.

Další polský triumf nad Českem. Byty mají výrazně dostupnější

Ekonomika

Společnost v analýze počítala s průměrnou cenou zmíněného bytu, která v Praze lehce přesahuje 11,2 milionu korun, a průměrnou mzdou podle Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV). Ten spravuje ministerstvo práce a sociálních věcí a mzdy jsou v něm vzhledem k odlišné metodice o něco vyšší než v případě Českého statistického úřadu. Zatímco úřad uvádí, že průměrný pražský výdělek činí necelých 56 tisíc korun měsíčně, ISPV vykázal částku takřka 64 tisíc korun.

Praha z analýzy vyšla jako město s vůbec nejhorší dostupností nových bytů v regionu. Loni ji předběhla Bratislava. Nyní je ale nejhorší opět české hlavní město.

Obrat je v nedohlednu

Drahé bydlení podle sociologů a ekonomů jen prohlubuje negativní trendy, s nimiž se Česko potýká. Národní ekonomická rada vlády (NERV) jako důsledky drahých nemovitostí uvádí mimo jiné omezení kupní síly obyvatel či odklad zakládání rodin a tím i nižší porodnost.

Obrat, který by učinil nové byty dostupnější, však zatím na obzoru není. „Tržní predikce spíše napovídají dalšímu růstu,“ prohlásil Martin Vašek, generální ředitel a předseda představenstva ČSOB Hypoteční banky.

Podobně mluví i další realitní experti. Kateřina Poláková z realitně-poradenské společnosti Knight Frank přisuzuje tlak na růst cen nemovitostí vysokým nákladům na výstavbu či přetrvávající omezené nabídce.

Praha by každý rok potřebovala podle odhadů stavět 10 až 15 tisíc bytů ročně. Ani té nižší hranice ale hlavní město dlouhodobě nedosahuje.

Nejvíce bytů v posledních 10 letech město povolilo v roce 2021, kdy jich bylo takřka devět a půl tisíce. To byla však výjimka, kterou způsobily odložené projekty z doby prvních covidových vln. Standardně úřady povolí výstavbu čtyř až šesti tisíc bytů.

„Dříve jsme povolovali stavby v průměru za tři roky, nyní jsme se dostali na deset i více let,“ řekl Dušan Kunovský, majitel Central Group. Slabou výstavbu vidí jako jeden z hlavních důvodů nedostupného bydlení i analýza NERV.

Počet nově stavěných bytů nestíhá pokrývat poptávku kupců. Ta po nedávném propadu letos opět začala strmě růst. „Zájem o nemovitosti se trvale vrací na vysoké úrovně,“ konstatoval Tomáš Jelínek, ředitel realitní kanceláře Century 21.

Každá etapa znamená pět procent nahoru

U novostaveb je chuť nakupovat nemovitosti letos tak silná, že se vyrovná i boomu po covidové pandemii, kdy poptávku vyhnala vzhůru snaha lidí využít levných hypoték. Developeři očekávají, že letos prodají až sedm a půl tisíce bytů. V dosud rekordním roce 2021 udali 7 450 bytů.

Novostavby aktuálně nakupují lidé, kteří v uplynulých letech vyčkávali na lepší ceny nebo pokles úrokových sazeb u hypoték. Větší je také aktivita investorů se zájmem byty následně pronajímat. K tomu je motivuje i možnost zvyšovat nájemné.

Podle Kunovského zájem ještě podpoří postupně klesající úrokové sazby hypoték i rostoucí nájemné. Spoléhá na to, že se splátky hypoték a výše měsíčních plateb za pronájem postupně budou přibližovat, což bude Čechy motivovat koupit si vlastní byt. Rostoucí poptávka i levnější úvěry následně umožní developerům zdražit.

Podobně to vidí banky. S navyšováním cen v příštím roce počítá jak Česká národní banka, tak komerční finanční domy. Například ČSOB ve své analýze uvedla, že každá další etapa v současnosti znamená u nových bytových projektů zdražení o čtyři až pět procent.

Zdražování bytů už přimělo vládu i soukromníky hledat cestu, jak učinit bydlení dostupnějším.

Ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo dotační a úvěrový program na výstavbu bytů se sníženým nájmem. Ty si nechávají stavět i banky, které je budou pronajímat v rámci svých sociálních aktivit. Nejvíce se v sektoru angažuje Česká spořitelna.

Central Group zase s úřady vymýšlí systém, v němž by obcím nabízel typizované domy, což má přípravu nových obecních bytů značně urychlit.

Zájem o rodinné domy zůstává utlumený, ceny přesto letí vzhůru

Ekonomika

Výběr článků

Načítám