Praha představila výtvarné návrhy pro metro D

„Vracíme se k původnímu konceptu, jak se navrhovalo metro v 70. a 80. letech, na stavbě se podíleli nejlepší inženýři a umělci,“ řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě).

Podle něj už není cílem mít nejlepší metro „v sovětském bloku”, ale město chce ukázat, že má jedno z nejlepších meter pro celý svět.

Také by podle Scheinherra měl dopravní podnik jako jeden z největších zaměstnavatelů ukázat, „že na to má“.

O výtvarnou soutěž se postarali zejména ředitel sbírky moderního a současného umění Národní galerie Michal Novotný a architekt David Vávra. Podle Novotného se obrátili na konkrétní umělce, kteří prezentovali rozdílný výtvarný názor.

Podle Novotného bude mít každá stanice metra D vlastní identitu, která se vztahuje k názvu a geniu loci stanice.

Celková identita trasy bude podle šéfa Metroprojektu Davida Krásy dána modrou barvou a sklem oddělujícím kolejiště automatických vlaků.

Vladimír Kokolia, který má stvořit vizuální podobu stanice Olbrachtova, využil momentu, že lidé mívají v metru chvilku. „Metro je produkt každodennosti, každodennost je pro mě velká síla. A čekání v metru je docela vzácný moment, lidé nevědí, kam s očima,“ uvedl Kokolia.

Jeho návrh připomíná pohled shora na čekající lidi. Podle Kokolii nemá dílo křičet „bacha, je tu umění“, ale má zpříjemnit prostor.

Neprašovy výtvarné objekty inspirované kvantovou fyzikou by se měly na stěny stanice Pankrác promítat. Kdo nebude koukat do mobilu, ale zahledí se do zvětšeného nanoprostoru v černobílém provedení, může podle umělce najít v obrazech příběh.

„V menším měřítku, než jsou atomy, se dějí zvláštní věci, mají podivné chování, nelogické,“ poznamenal Nepraš.

Řekl, že ho inspirovala „prebiotická polévka“, tedy stav, v němž se před „statisíci miliony let částice nudily, a pak začaly inspirovat samy sebe“. „Když se podíváme do jakékoli louže, vidíme podobné potvory,“ doplnil.

Prostor metra se podle něho může interaktivně proměňovat třeba pomocí světla do různých nálad. Interakcí pohyblivých objektů může být mnoho. „Když člověk jede z práce, už nemá náladu koukat na něco rychlého,“ doplnil Nepraš.

Rozhodl se ztvárnit po svém také eskalátory a výtah. Eskalátor mění divákovu perspektivu. „Jedete nahoru a díváte se, co se to před vámi vynořuje,“ poznamenal Nepraš. Může jít podle něho o asambláže ze skla, kamene, dřeva, nerezu či o pohyblivý obraz.

Výtvarná stránka nové trasy metra bude mít podle šéfa dopravního podniku Petra Witowského pozitivní aspekt. „Je pro nás nesmírně důležité, aby se lidi v našich prostorách cítili dobře,“ uvedl Witowski.

Cena trasy metra z Pankráce do Písnice podle Scheinherra nyní činí asi 57,5 miliardy korun. Vítězové výtvarné soutěže dostali po 50 tisících korun, za účast bylo 30 tisíc korun. Dopravní podnik se obrátil na osm výtvarníků. Zda budou jejich práce jednou vystaveny, není podle Novotného z Národní galerie ještě jisté.

Na architekturu stanic se žádná soutěž nekoná, architekty budou Patrik Kotas a Pavel Sýs. Určil je Metroprojekt, s nímž spolupracují.

Rozruch budí hlavně Kotasovo jméno, jeho četné dopravní realizace za vlády ODS v Praze čelily kritice, šlo například o stanici metra Střížkov či interiér tramvaje 15T.