Hlavní obsah

Pracujte i v sobotu, vzkazuje Evropa Řecku

Novinky, pit
Brusel

Řecko by mělo prosadit šestidenní pracovní týden, aby si zajistilo další část peněz ze záchranného balíku. Informaci přinesl server euobserver.com s odkazem na uniklé informace z dokumentu, který mezinárodní věřitelé předložili Aténám. Pracovní doba v sobotu by měla pomoci zvýšit konkurenceschopnost na trhu práce.

Foto: Yiorgos Karahalis, Reuters

Řecký rybář čeká nedaleko Atén na zákazníky.

Článek

Takzvaná Trojka, tedy Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond, v dokumentu uvádí, že krizí drcená jihoevropská země by měla „zvýšit flexibilitu pracovní doby“, k čemuž by mělo přispět „zvýšení počtu pracovních dnů na šest dní v týdnu ve všech sektorech“.

Trojka rovněž požaduje, aby řecká vláda zavedla minimálně 11hodinovou pauzu mezi dvěma pracovními směnami. Přesto se mají řečtí zaměstnavatelé nadále řídit pracovními zákony platnými v Evropské unii, takže týdenní průměr by neměl přesáhnout 48 hodin.

Nezaměstnanost hlavně mezi mladými

Podle průzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Řekové za rok stráví v zaměstnání 2109 hodin, což výrazně převyšuje 1573 hodin jakožto průměr 17členné eurozóny. Na druhou stranu ale zemi drtí 24procentní nezaměstnanost, po Španělsku druhá nejvyšší v eurozóně. Nejvíce je nezaměstnaností postižena skupina mladých lidí do 25 let. [celá zpráva]

Uniklé informace jsou prý důkazem toho, že mezinárodní věřitelé nejsou v souvislosti s Řeckem ochotní přistoupit na další ústupky. Atény slovy svého premiéra Antonise Samarase před nedávnem přislíbily, že pro roky 2013 a 2014 ušetří 11,6 miliardy eur. Podle ekonomických odhadů však nové škrty prohloubí pět let trvající recesi o další čtyři procenta.

Podle tempa reforem další půjčka

V průběhu září by měla Trojka předložit zprávu o tempu řeckých reforem, což nadále určí, zda země bude pokračovat v čerpání ze záchranného balíku. Právě další částka ve výši 31 miliard eur závisí na příznivém hodnocení.

V roce 2010 začalo Řecko čerpat mezinárodní půjčku ve výši 110 miliard eur, která se však ukázala jako nedostatečná. Z toho důvodu začaly Athény letos využívat druhý záchranný program v celkové výši 130 miliard eur.

Související články

Výběr článků

Načítám