Pracují, ale nemají na nájem. Situaci chudých může reforma dávek zhoršit, varují neziskovky

„Současný dávkový systém přestával za covidu i vlivem inflace fungovat, pociťovali jsme to v odborných poradnách, v práci s rodinami,“ řekla Iva Kuchyňková z Charity ČR.

„Aktuálně je situace vyhrocená, v azylových domech evidujeme mnoho mladých lidí ve věku 20 až 28 let. Bydlení je tak drahé, že i když pracují a mají všechno zařízeno, nejsou schopni ho zaplatit,“ dodala.

Dostatečně nepomáhají ani sociální dávky. Podle zprávy o stavu chudoby, kterou Charita ČR vydala společně s devíti dalšími organizacemi, je aktuálně čerpá zhruba šest procent domácností, třebaže v souhrnu by na ně mělo mít nárok až 29 procent. „V některém případě je samozřejmě nárok nízký,“ upřesnil analytik Charity ČR Jiří Vraspír.

Podle Kuchyňkové většina lidí s nárokem nečerpá, protože systém je složitý a administrativně náročný, přičemž roli hraje i stigma spojené s pobíráním dávek. Nepomáhá ani elektronizace žádostí, kdy je možné o ně žádat přes internet, poukazují organizace.

Uvedly k tomu případ jedné z klientek, která sama živila dvě děti. „Pokusila se vyplnit on-line žádost příspěvku na bydlení, ale nezvládla složité formuláře. Na Úřadu práce ji namísto přímé pomoci odkázali zpět na elektronické podání,“ stojí ve zprávě.

V ženě to podle zprávy prohloubilo obavy, že ji okolí bude vnímat jako závislou na systému. Když nakonec podala žádost osobně, úřad ji informoval, že jí chybí jeden z klíčových dokumentů, o němž jí předtím neřekli.

Problémy tak bude podle organizací působit plánované uzavírání některých poboček Úřadu práce a varují i před dopady chystané revize dávkového systému. Tu budou brzy poslanci probírat v závěrečném čtení.

V jejím rámci chce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) sloučit přídavek na dítě, příspěvek a doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí do jedné dávky. Pro nárok na ni se má více posuzovat příjem a majetek žadatelů, kteří si pobíranou částku mohou zvýšit o takzvaný pracovní bonus.

Podle dřívějšího Jurečkova vyjádření má nová podpora motivovat lidi k práci a řešení nepříznivé situace, ocenit aktivitu a péči o děti, omezit práci načerno i byznys s chudobou a odstranit situace, kdy člověku mírně vzroste příjem, a už přijde o celou dávku.

Podle organizací je určitě krokem vpřed, že nebude potřeba žádat o několik dávek jako dosud, ale jen o jednu. Úprava však podle nich obsahuje několik problematických bodů. Varují, že větší příklon k přísnosti a represi dopadne na ty nejvíce zranitelné.

Poukazují, že se nedostatečně řeší podpora lidí v oddlužení a riziko zhoršení dostupnosti nájemního bydlení, protože nastavení takzvaných normativů, podle nichž se bude část dávky týkající se bydlení vypočítávat, je příliš nízké.

„Dopadne to na domácnosti, které systém nebude považovat za zranitelné,“ konstatoval Samuel Galán z PAQ Research. Zranitelné osoby jsou ty, které si nemohou dovolit pracovat kvůli věku nebo zdravotnímu stavu. To jsou třeba senioři.

„Když si porovnáme levné bydlení na trhu, tak ve většině okresů je normativ zhruba o tisícovku nižší, než jsou nájmy. Je zastropován tak, že bude nízký i u nejlevnějších bytů,“ varoval Galán.

Za chybu považuje i nastavení normativů podle velikostí obce, když například v okolí Prahy jsou ve stejně velké obci vyšší nájmy než třeba na Vysočině.

Podle Pavly Aschermannové z Rubikon Centra není dokonalá ani navrhovaná definice zranitelných osob, které nemusejí pracovat, aniž by ztratily nárok na dávku. Chybějí třeba dlouhodobě nemocní, lidé s invalidním důchodem v prvním stupni nebo samoživitelé.

„Pro mladé lidi opouštějící dětské domovy a lidi vycházející z věznic či psychiatrických léčeben je velmi komplikované vyznat se v povinnostech vůči Úřadu práce. Často musejí řešit několik věcí najednou - hledají si bydlení, práci. Měli bychom pro tyto lidi vytvořit ochrannou dobu,“ vyzvala Aschermannová.

„Za velmi nešťastné považujeme příliš úzké vymezení zranitelných osob. Mnoha domácnostem mohou klesnout uznatelné náklady na bydlení o tisíce korun. V praxi to znamená propad na sociální dno a přetížení sociálních služeb, které budou čelit dopadům těchto změn,“ připojila kritický hlas Jitka Vrbová z Centra duševního zdraví pro adiktologické pacienty, CDZ-A Ulice Plzeň.