Pracovat v současné profesi i v 67 letech? Představit si to umí jen zlomek Čechů

Obavy z práce po dovršení sedmašedesáti let pojí především lidi, kteří vykonávají těžkou fyzickou práci v náročných podmínkách či pracující ve směnných provozech. Trochu větší obavy mají ženy či lidé s nižším vzděláním, naopak věk tázaných nehraje v této otázce žádnou roli.

Kromě fyzické náročnosti se lidé bojí i psychické náročnosti práce ve vysokém věku, vyhoření, únavy či pomalejších reakcí.

„V průzkumu zaznívaly také obavy týkající se rychlého rozvoje moderních technologií a pravděpodobné neschopnosti pracujících ve vyšším věku s nimi udržet krok,“ komentovala výsledky průzkumu Jitka Haiderová ze STEM/MARK.

Jako vhodnější věk pro odchod do důchodu zhruba polovina dotázaných uvedla 61 až 65 let. Jen o něco méně, 37 procent, má za příhodnější rozmezí 56 až 60 let. „Tuto věkovou kategorii volily častěji ženy nebo lidé z malých obcí,“ doplnili výzkumníci ve své tiskové zprávě.

Řešení udržitelnosti důchodového systému pak respondenti vidí především v podpoře individuálního spoření na penzi (61 %) a navýšení plateb sociálního pojištění (28 %). Zhruba desetina by pak volila nižší důchody. V porovnání s tím ale vyšlo zvyšování věku odchodu do důchodu ještě méně přijatelné.

Agentura STEM/MARK se věnovala rovněž tomu, kdo z náročných profesí by měl mít nárok odejít do penze dříve. Dotazovaní nejčastěji uváděli horníky, dělníky, obecně fyzicky náročné profese, příslušníky integrovaného záchranného systému, svářeče, hutníky a slévače. Poměrně často pak lidé zmiňovali i řidiče MHD či zdravotní sestry.

Obavy o svou finanční situaci v penzi má 80 procent lidí, kteří nejsou v současné době ve starobním důchodu. „Velké obavy mají častěji lidé s nižším vzděláním, s nižšími příjmy, nepracující. Naopak o svou budoucnost nemá strach pětina,“ uvedla agentura STEM/MARK.

Jedná se především o muže s vyššími příjmy, z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel. Častým spojovacím prvkem je, že jde o lidi pracující v oblasti informačních technologií.

Průzkum rovněž ukázal, že lidé nepočítají s příliš vysokou penzí. Nejvíce z respondentů uvedlo rozmezí 16 až 20 tisíc korun (28 procent). Větší optimisté jsou v tomto ohledu muži, starší lidé, s vyšším vzděláním, což pochopitelně souvisí s výší jejich dosahovaných příjmů.

Na důchod si podle průzkumu spoří zhruba 70 procent respondentů, a to ať formou penzijního připojištění, nebo jiným způsobem. Polovina spořících však odkládá pouze částku do 1000 korun.

„Potřebné zajištění na penzi je pro většinu lidí velkou neznámou. Spoří si tedy částku, která jim připadá adekvátní a kterou si mohou v současné době dovolit. Otázkou ale je, jestli to bude stačit,“ dodává k výsledkům průzkumu STEM/MARK Jitka Haiderová.