Článek
Práci ve svátek může zaměstnavatel člověku nařídit jen v případech daných zákonem. To je podle zákoníku práce například nepřetržitý provoz, náhrada za kolegu, který se nedostaví na směnu, naléhavé opravné práce či inventura.
„Nejde-li o případ, kdy je zaměstnavatel oprávněn práci nařídit, záleží na zaměstnanci, zda žádosti vyhoví,“ řekl advokát Václav Vlk z poradenské společnosti Rödl & Partner.
Velké srovnání cen na adventních trzích u nás i sousedů. Langoš za 220 korun, pivo i za 7 eur
Zaměstnanci za práci během svátků náleží vedle běžné mzdy navíc buď placené náhradní volno, nebo příplatek, a to minimálně ve výši sta procent průměrného výdělku. Prací by si tak vydělal – zjednodušeně řečeno – minimálně dvojnásobný obnos než obvykle.
Záleží přitom většinou na rozhodnutí zaměstnance, kterou možnost zvolí. Zaměstnavatel se nabídce náhradního volna nemůže vyhnout, jelikož to má ze zákona přednost před penězi. Zároveň se zaměstnanec nemůže domoci příplatku, pokud mu nebyl nabídnut, a je tak nucen přistoupit na náhradní volno.
Náhrada za ubytování? Zapomeňte
Pracovník, jemuž v souladu se zákoníkem práce firma sdělí, že bude muset pracovat ve svátek, nemá nárok na úhradu výdajů, které mu kvůli tomu vzniknou. Pokud má třeba na Nový rok zaplacené ubytování nebo jízdenku, zaměstnavatel mu nemusí případný storno poplatek za zrušení uhradit.
„O takové náhradě by bylo možné uvažovat jen tehdy, pokud by šlo o dovolenou a zaměstnavatel by zaměstnanci změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo ho z dovolené odvolal. Dále také v případech, pokud by se ze strany zaměstnavatele jednalo o šikanózní jednání, zneužití práva či jednání v rozporu s dobrými mravy,“ zakončil Vlk.
Přidáno letos dostala polovina zaměstnanců, nejčastěji o dva až pět tisíc
