Článek
Ovzduší na Třinecku tak čistí například obrovské vysavače na kyslíkovo konvertorové ocelárně (KKO). Její odprášení je největší ekologickou investicí huti. „Je to vlastně obrovský vysavač, jenom místo motoru jsou tady umístěné dva ventilátory o výkonu 3,2 megawattu. Odsátý vzduch a prach je filtrován a je vypouštěn výduchem,“ řekl projektový manažer Libor Kuča.
Náklady se blíží jedné miliardě korun. Projekt je hotový zhruba z poloviny, systém postupného zprovozňování jednotlivých zařízení začal letos v srpnu a bude ukončen na konci roku 2015. „Nyní probíhají komplexní zkoušky na prvním konvertoru a na stanicích odsíření surového železa. Instalace systému odprášení na druhý konvertor proběhne v září příštího roku,“ řekl ředitel pro investice a strategii TŽ Radek Olszar.
O polovinu méně emisí
V plném provozu budou ekologické projekty na konci roku 2015. Už nyní jsou ale jasně patrné výsledky. Zatímco v roce 1990 bylo při stejném objemu výroby do ovzduší vypuštěno až téměř 10 tisíc tun prachu, od roku 2013, kdy TŽ vyrobí ročně 2,5 miliónu tun oceli, vypustila ocelárna méně než 600 tun za rok. „V tomto trendu hodláme pokračovat. Pracujeme na dalších investicích, které dále výrazně sníží množství emisí prachu. Po jejich uvedení do provozu to podle studií bude až o třetinu současného stavu,“ říká generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.
Jako jedno z prvních začalo fungovat ve zkušebním provozu odsávací zařízení u jedné z vysokých pecí. U druhé začal zkušební provoz před týdnem. V plném provozu bude odsávání v polovině ledna příštího roku. „Odsávacích míst zachytávajících prach je u každé vysoké pece sedm. Před rekonstrukcí fungoval pro obě pece pouze jeden elektrostatický odlučovač. Nahradila jej nejmodernější technologie tkaninových filtrů, které odsávají s vysokou účinností i velmi jemné prachové podíly,“ popsala mluvčí TŽ Petra Jurásková a dodala, že množství emisí, které jsou uvolňovány do okolí z haly, se podle sníží o více jak 50 procent.
Pomáhají dotace
„Instalací tkaninových filtrů dojde k eliminaci takzvaných červených dýmů, které vznikají nad hlavním odpichovým žlabem oxidací surového železa a jsou spojeny s emisemi tuhých znečišťujících látek,“ vysvětlil Olszar.
S ekologickými investicemi pomáhají huti z větší části dotace. Samotný provoz zařízení ale TŽ ekonomicky zatíží, odhadem o několik stovek miliónů korun ročně. „Odhadujeme, že provoz odprášení haly KKO jen na energiích bude stát asi 200 tisíc korun denně, čili za rok asi 73 miliónů korun,“ upozornil výrobní ředitel Česlav Marek. V dalších letech TŽ chystají ještě nejméně dvě ekologické investice. „Jedna se bude týkat odsíření a druhá rekonstrukce koksárenské baterie,“ řekla mluvčí.
TŽ ročně vyrobí zhruba 2,5 miliónu tun oceli. To představuje polovinu současné celkové produkce oceli v Česku. Hlavní výrobkové portfolio tvoří především dlouhé válcované výrobky – válcovaný drát, tvarová ocel, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary. Podnik zaměstnává bezmála sedm tisíc lidí.