Článek
Testem prošlo celkem 166 vzorků spodního prádla. Z toho 79 výrobků je v prodeji i na českém a slovenském trhu. Zbytek pocházel z Rakouska, Maďarska a Slovinska.
Jako nejproblematičtější se ukázalo prádlo ze syntetických materiálů. Naopak vysoké množství bisfenolů neobsahoval žádný bavlněný produkt. Bylo přitom jedno, zda bavlněné zboží lidé nakupovali ve značkovém obchodě, nebo v supermarketu.
Některé bisfenoly narušují hormonální systém člověka. Výzkumy zjistily, že mohou způsobit například zvýšení rizika potratu, vzniku rakoviny prsu nebo prostaty, obezity či metabolických poruch. Negativně působí také na imunitní systém a vývoj malých dětí.
Krádež v hospodě či na koupališti. Kdo odpovídá za škodu?
Obsah bisfenolů podléhá regulaci v materiálech určených pro styk s potravinami nebo v hračkách určených pro děti do tří let věku. Textilu se taková pozornost nevěnuje.
„Paradoxně je prádlo na panenkách regulováno přísněji než to lidské, tedy i zdraví panenek je víc chráněno než zdraví skutečných dětí, žen a mužů,“ uvedla Hana Hoffmannová, šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest.
Vedoucí kampaní Arniky za zákaz toxických látek ve spotřebním zboží Karolína Brabcová uvedla, že na škodlivé spodní prádlo více doplácejí ženy. Jejich prádlo je totiž častěji vyráběné ze syntetických materiálů.
„Pánské nebo dětské spodní prádlo bývá z větší části bavlněné, a vykazovalo tak v testu podstatně lepší výsledky. Tři čtvrtiny dívčího spodního prádla a čtyři pětiny chlapeckého a pánského byly bez bisfenolů,“ dodala.
U rezervační smlouvy se nezaměřujte jen na poplatek
