Článek
Hovor je sice prý neformální, jak uvádí mluvčí Finanční správy, ale berní úředníci o něm sepisují úřední záznam. Ten je už součástí spisu a podkladem pro následné řízení. Postupu se v Babišově ministerské daňové hantýrce říká Kombajn čili taktické postupy pro lehkou analytiku.
„Finanční úřad v poslední době začal rozsáhleji aplikovat Ručení příjemce zdanitelného plnění, ustanovení § 109 zákona o dani z přidané hodnoty. Úřad kontaktuje firmu s informací, že její dodavatel nepřiznal nebo nezaplatil DPH a že se ocitá v pozici případného ručitele,“ upozornila právnička Bohdana Klimšová z advokátní kanceláře BNT.
Podle ní typickým příkladem „je uvědomění daňového subjektu při neformálním kontaktu formou telefonátu, v rámci něhož pracovník Finančního úřadu (FÚ) přečte do telefonu tzv. vědomostní dopis a sepíše o tom úřední záznam“. Stát tak z velké části přenáší dozor nad výběrem DPH a tlak na její vymáhání na podnikatele snažícího se fungovat normálně.
Zavolání stačí, potvrdil úřad
„Správce daně může odběratele upozornit na případný možný vznik ručení za daň. Může to být učiněno při neformálním kontaktu, například při telefonickém rozhovoru, na jehož základě je pak sepsán úřední záznam,“ potvrdila Právu mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.
Uvedla, že „pokud odběratel pořizuje plnění od nespolehlivého plátce a DPH z tohoto plnění není nespolehlivým plátcem zaplacena, pak je odběratel ze zákona v pozici ručitele za tuto nezaplacenou daň a je na něm Finanční správou vymáhána formou ručitelské výzvy“.
Podnikatelé telefonát nemusejí brát vůbec vážně. Za člověka z finančního úřadu se přece může v telefonu vydávat kdokoli
Petlachová doplnila, že odběratel se může z tohoto ručení vyvinit tím, že uhradí DPH z daného plnění nikoliv dodavateli, ale přímo na finanční úřad. Podle Klimšové z advokátní kanceláře BNT teprve případný soudní spor ukáže, zda se daňová správa už nepustila na tenký led.
„Telefonát sice šetří úředníkům práci, státu by to ale mohlo v případě budoucích sporů způsobit prakticky stejné komplikace, jako by vůbec neproběhl,“ míní vlastník poradenské společnosti Apogeo Josef Jaroš.
Jeden ze zakladatelů daňové Kobry, Jiří Žežulka, radí takový hovor neprodleně ukončit s žádostí, ať to FÚ firmě pošle poštou, a nic moc nevysvětlovat. „Podnikatelé telefonát nemusejí brát vůbec vážně. Za člověka z finančního úřadu se přece může v telefonu vydávat kdokoli. Klientům doporučujeme vyžádat si vždy toto sdělení finančního úřadu v písemné podobě,“ řekl Právu Žežulka, který dnes v Apogeu radí firmám.
„Jedná se o vydání výzvy k odstranění pochybností nebo je to možné v rámci ústního jednání zaznamenaného do protokolu,“ dodala Klimšová. Podle ní je praxe taková, že pokud poctivá firma obdrží od FÚ vědomostní dopis, ukončí s dodavatelem spolupráci. „Firmy by si přímo do smluv měly dávat ustanovení umožňující smlouvu vypovědět na základě upozornění finančního úřadu,“ popisuje Žežulka.
Daří se vybrat více
Bez ohledu na ručení by v budoucnu podle něho mohlo dojít i k neuznání nároku na odpočet DPH, takže by taková poctivá firma v řetězci nepoctivých mohla platit státu daň dvakrát.
Strohá čísla prezentovaná Finanční správou ovšem ukazují, že státu se na DPH daří vybírat více. Za rok 2014 činilo inkaso z DPH 322,7 miliardy, v roce 2015 to bylo o devět miliard více a loni o 27 miliard více než před dvěma lety. Ruku v ruce se s tím snižuje objem vymáhaných nedoplatků na DPH. V roce 2014 činily 58,5 miliardy Kč, loni 30,8 miliardy.
„Je důležité důsledně prověřovat obchodní partnery,“ zdůraznil Žežulka. Pravděpodobnost, že poctivý podnikatel narazí na nespolehlivé plátce a pak mu bude hrozit, že daň odvede za něj, je totiž vysoká. Počet aktivních subjektů evidovaných v registrech nespolehlivých plátců DPH v ČR a na Slovensku totiž v souhrnu přesáhl už loni deset tisíc. Celkový počet subjektů, které byly historicky v těchto registrech evidovány, přitom již v druhé polovině loňského roku podle analytické společnosti CRIF přesáhl 20 tisíc.