Povodňových 50 miliard Brusel nepošle, Česko si je musí najít ve svých programech

„Ve Wroclawi jsme dohodli, že EU uvolní na pomoc Česku dvě miliardy eur (50 miliard Kč) z kohezních fondů,“ uvedl před týdnem na síti X premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Ta prohlásila, že státům zasaženým zářijovými záplavami poskytne Evropská unie ze svých fondů celkem deset miliard eur (250 miliard Kč). „Část škod může pokrýt Fond solidarity EU. Můžeme také využít flexibilitu stávajících pravidel politiky soudržnosti k mobilizaci až deseti miliard eur,“ upřesnila.

Velká část veřejnosti včetně ministrů si výsledek jednání s von der Leyenovou, kterého se kromě Fialy ve Vratislavi účastnili i šéfové vlád Polska, Slovenska a Rakouska, ovšem vyložila tak, že jde o nové peníze z Bruselu. „EU nám pošle 50 miliard Kč na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal na síti X třeba ministr pro vědu výzkum a inovace Marek Ženíšek.

Teprve po několika dnech se vyjasnilo, že to tak nebude. Podle nynějšího vyjádření Lucie Ješátkové, mluvčí premiéra Fialy, mělo jít o nedorozumění. „Od počátku jsme hovořili o uvolnění peněz, nikoliv o nových penězích. Evropská komise nám uvolní peníze, které bychom na povodně využít nemohli. Bez spoluúčasti, můžeme je čerpat dopředu ve formě záloh, bez všech těch klasických podmínek, které ztěžují čerpání kohezních fondů,“ řekla Novinkám.

Stejně jako Polsko či Slovensko má česká vláda tyto peníze využít na opravy cest, mostů, čistíren odpadních vod či kanalizací místo jiných, méně důležitých projektů. „Dále budeme žádat také o finance z Fondu solidarity. Peníze z něj se pohybují maximálně ve stovkách nebo nižších jednotkách miliard korun,“ doplnila Ješátková s tím, že při jednání s Evropskou komisí bude chtít vláda upravit i podmínky pro čerpání Národního fondu obnovy.

I když premiér Fiala hovořil o 50 miliardách, podle mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Karolíny Nové zatím není jasné, jak vysokou částku z kohezních fondů nakonec bude možné využít. A ani to, zda je v takovém objemu vůbec reálná. „Celková alokace (pro období 2021 až 2027) podle platného kurzu je v kohezních fondech 535 miliard Kč. Ke konci srpna byly v systému předloženy žádosti v objemu 468,7 miliardy Kč, s každým dnem se ale toto číslo zvyšuje, protože žádosti jsou předkládány do běžících výzev,“ upozornila.

Zmínila i další problém. „Řada aktivit na obnovu území po povodni bohužel není k úhradě z kohezních fondů vůbec způsobilá a využití zbývající alokace podléhá limitům, které nám nařízení EU ukládá dodržet,“ podotkla. Teprve až ministerstvo financí vyčíslí škody, bude podle ní možné poskytnout přesnější údaje.

Už nyní lze podle Nové podpořit některé zasažené skupiny obyvatelstva ze stávajících běžících výzev. „Například poskytnutím ubytování v rámci sociálního bydlení, potravinovou pomocí, budováním protipovodňových opatření nebo vybavením sboru dobrovolných hasičů, aby se situace v budoucnu neopakovala,“ řekla.

Obce zasažené velkou vodou mohou čerpat finance i z programu Živel, kde ministerstvo pro místní rozvoj navýšilo objem peněz z 200 na 800 milionů korun.

Vláda před pár dny schválila, že na podporu obnovy území uvolní 40 miliard ze státního rozpočtu, 30 miliard z letošního a deset z rozpočtu na příští rok.

Po pátečním jednání pracovní skupiny pro financování následků povodní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) informoval, že na okamžitou pomoc postiženým povodněmi dá vláda průměrně 40 tisíc korun na domácnost. Peníze pošle obcím, které rozhodnou o konkrétní výši pro dané domácnosti. Pro firmy má Národní rozvojová banka připravit dva podpůrné programy, ve kterých budou moci malé a střední podniky žádat o záruky za poskytnuté úvěry a o zvýhodněné půjčky.

Stanjura také řekl, že odstraňování protipovodňových škod se zatím financovalo z krizových rezerv obecních a krajských rozpočtů. Po vyčerpání těchto rezerv se mohou samosprávy obrátit na ministerstvo financí. První taková žádost přišla od Moravskoslezského kraje, ministerstvo financí mu mělo v pátek odeslat 80 milionů korun.

Na obnově majetku se kromě státu a samospráv samozřejmě podílejí i pojišťovny. Česká asociace pojišťoven aktuálně odhaduje, že pojištěné škody z povodní dosáhnou 19,3 miliardy korun.