Článek
„Předpokládám, že to povede k dalšímu zdražení nových bytů o deset až patnáct procent,“ sdělil Novinkám generální ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec.
Martin Bursík, hlavní analytik Komory OZE a bývalý ministr životního prostředí, na podporu nařízení uvedl, že budovy v Unii stojí za více než třetinou emisí skleníkových plynů, zejména z vytápění a ohřevu vody.
„V budovách s nulovými emisemi, které se stanou standardem od roku 2030, nebude možné spalovat žádné fosilní palivo a potřeba energie se pokryje z obnovitelných zdrojů optimálně vyrobených přímo v místě nebo sdílením, kdy dodavatelem může být energetické společenství. Bude možné i dálkové zásobování teplem, ale ne z fosilních zdrojů,“ přiblížil Bursík požadovaný stav.
Majitelé fotovoltaik by měli navýšit pojištění domácnosti
V hlavní roli tepelná čerpadla
Klíčovou roli ve vytápění budov podle něj sehrají tepelná čerpadla, která se prosadí díky vysoké účinnosti. Z jednotky energie spotřebované na provoz dokážou získat tři až pět jednotek energie. Postupně tak budou nahrazovat plynové kotle, které budou v porovnání s čistými zdroji neekonomické.
„Bytové domy budou využívat solární energii a ve většině případů budou postupně vybaveny tepelným čerpadlem. Alespoň polovina parkovacích míst má mít nabíječky elektromobilů a ta zbylá budou připravena na jejich instalaci,“ uvedl Bursík.
U domácností je podle něj důležité, že se opatření opírají o to, aby došlo ke snížení spotřeby energií a investice měla dobrou návratnost. „Nejpodstatnější na tom je, že z pohledu domácnosti se sníží provozní náklady na energie v budově. S pořízením úsporných opatření pomůže stát pomocí takzvaného Sociálního fondu, do kterého Evropská unie lije obrovské prostředky,“ míní.
Lidem to podle něj nabídne zdravější bydlení, projeví se to na kvalitě ovzduší a náklady na provoz budou dramaticky nižší.
Kvalita ovzduší v Česku se zlepšuje
„Ekonomický nesmysl“
S tím nesouhlasí Evžen Korec. „Aktuální nařízení Bruselu stavět budovy s nulovou spotřebou energie je ekonomický nesmysl. Změny, kterými už se dosáhlo takřka nulové spotřeby energie, byly optimální. Další snížení až na nulovou spotřebu efektivní není, protože za cenu velmi vysokých nákladů přinese u spotřeby energie jen velmi mírné zlepšení. Vyšší náklady vyšší úspory nepřinesou,“ tvrdí.
I podle datového analytika společnosti Datarun Petra Bartoně povinná fotovoltaika ještě více zdraží stavby, zejména byty.
„Na Česko bude mít opatření dopad nejvyšší, protože jsme kvůli chronicky nepropustnému stavebnímu řízení už léta s bytovou výstavbou nejvíce pozadu. Nařízení navíc přijde v platnost krátce poté, co Evropská unie pravděpodobně od roku 2027 zdraží byty tím, že je zahrne pod uhlíkovou daň,“ řekl Novinkám.
Argument, že nařízení zlevní provoz bytů s fotovoltaikou, podle něj nedává smysl. „Ta možnost tu je už nyní a ti, kterým se to vyplatí, to už dělají. Není třeba zavádět žádnou povinnost. Na té mohou jen prodělat ti, kterým by se panely nevyplatily, a přesto je budou muset postavit,“ dodal.
Fotovoltaiku na střechu dává oproti loňsku už jen polovina domácností
Už v současnosti musí novostavby v Česku podle Karla Kabeleho, místopředsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, splnit požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. To podle Korce vedlo ke zvýšení cen od roku 2020.
„Dodržení těchto energetických parametrů si vyžádalo dodatečné zateplení a instalaci rekuperačního systému, což zdražilo nové byty v průměru o deset procent,“ prohlásil. „Evropská směrnice řeší i snahu o maximální možné využití solární energie v budovách, kde požaduje její zavedení na všechny nové veřejné a jiné než obytné budovy s podlahovou plochou přes 250 metrů čtverečních do konce roku 2026,“ řekl.
Ve všech požadavcích je podle něj uvedena důležitá podmínka „pokud je to technicky vhodné a ekonomicky a funkčně proveditelné“. Proto bude možné každou takovou instalaci odborně posoudit a zvážit, zda je pro daný objekt vhodná.
„Kdo ale určí hranici ekonomické odůvodněnosti? Detaily upřesní vyhláška, ale problém je v tom, že ani ta nemůže určit, od jaké hranice výkonu bude solární panel rentabilní,“ doplnil Bartoň.
Už od roku 2027 budou muset mít fotovoltaiky na střeše povinně všechny nové veřejné budovy. Postupně se budou přidávat i rekonstruované objekty. V roce 2050 jimi mají až na výjimky být vybaveny všechny budovy v Unii.