Hlavní obsah

Poučení z povodní? V rozpočtové rezervě má být méně peněz než letos

Ve vládní rozpočtové rezervě má být v rozpočtu na příští rok, který poslala vláda do Sněmovny, osm miliard korun. To je téměř o čtyři miliardy méně než letos. Přitom prakticky celou letošní rezervu kabinet vyčerpal ještě předtím, než v září hlavně části severní Moravy a Slezska zpustošily povodně.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Následky povodní na Jesenicku. Pro rychlou pomoc vláda do rozpočtové rezervy sáhnout nemohla, bylo v ní totiž už jen pár stovek milionů korun.

Článek

Vláda argumentovala tím, že rezerva by stejně rozsah těchto škod nemohla pokrýt, a poté prosadila miliardy navíc v rámci novely letošního rozpočtu i toho na příští rok.

Podle rozpočtových pravidel má vládní rezerva odpovídat nejméně 0,3 procenta výdajů státního rozpočtu na příslušný rok. Na letošek byla stanovena ve výši 11,84 miliardy korun, což ve skutečnosti představovalo více než 0,5 procenta schválených výdajů.

Vzhledem k povodním i dalším mimořádným událostem se ale toto číslo ukázalo jako nedostatečné.

Díru v rozpočtu chce Stanjura zalátat změnou zákona

Ekonomika

„Vládní rozpočtová rezerva na příští rok ve výši osmi miliard korun je o jednu miliardu vyšší, než je zákonné minimum. Konkrétně se jedná o 0,34 procenta výdajů státního rozpočtu,“ upřesnila Novinkám mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová.

Podle ní byla v letošním roce rezerva „mimořádně vysoká“. „Bylo to vzhledem k tomu, že se očekávala vyšší pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. V jiných letech její výše naopak prakticky odpovídala minimu požadovanému zákonem,“ upozornila.

V rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa je také 10 miliard na odstraňování následků povodní. „Tyto peníze na obnovu po povodních budou použity pouze na tento účel,“ odmítla mluvčí i to, že by se případná nevyčerpaná částka mohla převést do vládní rezervy. Vláda má na povodňové škody k dispozici celkem 30 miliard už v letošním novelizovaném rozpočtu.

V rezervě má Česko jen miliardu, Stanjura nevylučuje vyšší schodek rozpočtu

Ekonomika

„Po sečtení škod vláda rozhodne o alokacích pro konkrétní dotační programy a peníze určené na povodňové škody se přesunou z položky Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu do kapitol příslušných ministerstev, které mají dané dotační programy v gesci,“ dodala Vodstrčilová.

„Co se týká nakládání s deseti miliardami na povodně, je dobře, že jsou už nyní účelově vázány a nemohou být jednoduše použity na krytí výdajů s povodněmi nesouvisejícími,“ poznamenal předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Stanjura čelil kritice předchůdců

Za to, že letošní rezerva byla už před povodněmi prakticky vyčerpána, to schytal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) od bývalých šéfů státní kasy Miroslava Kalouska a Ivana Pilného a také od své předchůdkyně Aleny Schillerové z opozičního hnutí ANO. Shodli se na tom, že kabinet mohl rezervu použít k rychlejšímu řešení škod po povodních, přestože by celkové náklady nejspíš nepokryla.

Kalousek a Pilný kritizují vyčerpání vládní rezervy

Ekonomika

Peníze z rezervy podle Stanjury letos vláda využila na řešení situace v krachující ostravské huti Liberty nebo na kompenzace pěstitelům kvůli jarním mrazům. Dále i na paušální náhradu nákladů na ubytování uprchlíků, financování nepedagogů ve školách, výplatu humanitární dávky či bezpečnostní opatření při mistrovství světa v hokeji v Praze a Ostravě.

„Jediný neočekávaný výdaj je 1,5 miliardy na sanování mezd zaměstnanců Liberty Ostrava. Všechno ostatní bylo rozdáno ministrům, kteří řvali, že mají málo,“ řekl k tomu Kalousek s tím, že rozpočtová rezerva má sloužit jen na pokrytí nepředvídatelných událostí. Podle Vodstrčilové jsou ale prostředky vládní rozpočtové rezervy běžně převáděny do jiných kapitol.

Slabých míst je v rozpočtu víc

O vládním návrhu rozpočtu na příští rok s deficitem 241 miliard korun budou poslanci jednat v následujících týdnech. Národní rozpočtová rada kritizovala některé jeho položky. Navržený rozpočet podle ní například nadhodnocuje očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek zhruba o deset miliard korun. Jako příliš optimistický označovala i plánovaný příjem osm miliard korun z dividend od společností s majetkovou účastí státu.

Rada pak kritizovala i nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a nedostatečným objemem peněz na podporu v rozpočtu.

Příjmy i výdaje rozpočtu jsou napnuty na samou mez možného či pravděpodobného. Někde jdou i přes mez, tedy nad rámec konzervativního rozpočtování.
Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady

„Jde o to, že položky, které jsme jako rozpočtová rada komentovali, ukazují, že jsou příjmy i výdaje napnuty na samou mez možného či pravděpodobného. Někde jdou i přes ni, tedy nad rámec konzervativního rozpočtování, které by u výdajů mělo vždy spíš počítat s tím, že nastanou. U příjmů by se naopak mělo počítat s tím, že se zcela naplnit nemusí,“ uvedl pro Novinky Hampl.

Ministerstvo financí argumentuje, že u příjmů a výdajů rozpočtu jsou nejistoty vždy a rozpočet má mechanismy jako právě vládní rozpočtovou rezervu nebo přesuny mezi kapitolami, kterými může na naplnění rizik reagovat.

Na povodně půjdou ze státní kasy zatím tři miliardy

Ekonomika

Výběr článků

Načítám