Potraviny zlevnily

Vejce proti loňskému únoru zlevnila o téměř třetinu, mouka a polotučné trvanlivé mléko shodně o více než pětinu, stejně jako cukr. Drůbeží maso je zhruba o 16 procent levnější než před rokem.

Například deset vajec se v únoru v průměru prodávalo za 37,80 Kč, kuřecí prsní řízky za 130 korun za kilo.

Naopak ale zdražily některé druhy zeleniny, například brambory meziročně podražily skoro o polovinu a prodávaly se v průměru za 24,50 Kč za kilo. Loni v únoru vyšlo kilo brambor na 16,50 Kč.

„V případě brambor jsou zřejmě hlavním důvodem energetické náklady na jejich skladování, a také povědomí o nižších zásobách této komodity kvůli nižší loňské sklizni,“ řekl Novinkám agrární analytik Petr Havel.

Naopak v případě drůbežího masa se podle něj začíná projevovat pokles cen krmných směsí, což souvisí s několikaměsíčním poklesem cen obilovin a olejnin, z nichž se směsi vyrábějí.

Proti lednu klesly ceny potravin v součtu jen mírně, ale třeba u drůbežího masa se během února snížily o více než tři procenta, u másla o šest a u polotučného trvanlivého mléka o čtyři procenta.

Naopak brambory zdražily za měsíc o více než desetinu, vejce o sedm procent a sýry a tvarohy o půl druhého procenta. Vedle toho skoro o tři procenta podražilo pivo.

Na mírné celkové zlevnění potravin v obchodech má letos vliv snížení daně z přidané hodnoty z 15 na 12 procent i pokles výkupních cen od zemědělců, které už v lednu byly meziročně nižší o pětinu a jež jsou také jedním z témat protestů zemědělců.

„Osobně se ale domnívám, že ceny potravin za celý letošní rok mírně vzrostou. S vysokou pravděpodobností však půjde o nárůst obvyklý v letech před covidem, tedy úhrnem v řádu jednotek procent,“ dodal Havel. Dočasně podle něj mohou dál klesat ceny například mlékárenských výrobků, naopak výrazněji stoupat mohou u zeleniny a ovoce, kde je kolísání cen v průběhu sezóny velmi časté.

U zeleniny a ovoce dovážených na větší vzdálenosti, například ze Španělska, by se podle ekonomů mohlo projevit i nedávné zvýšení cen mýtného pro kamiony. Pokud ovšem nedojde k nečekanému růstu nákladů a zemědělských cen, je podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové v Česku šance na dlouhodobější stabilizaci cen potravin a v některých případech i zlevnění.

Upozornila, že začátkem roku ale stále hrají roli také slabší prodeje, protože lidé hodně utráceli v období Vánoc a trochu šetří.

„Prodeje a ceny se obvykle postupně zvedají až do Velikonoc, kde například dochází ke změnám v cenách vajec,“ řekla Novinkám.

„Výši cen ovlivňují i slevové akce, které Češi milují a stále vyhledávají. V okolním Polsku se prodá v akcích 36 procent potravin, v Německu 25 procent a v Česku je to více než 65 procent,“ upozornila Večeřová. Proto jsou znát velké rozdíly mezi takzvanou regálovou cenou a cenou v akcích.

Zatímco potraviny celkově zlevnily, ve většině ostatních kategorií zdražovaní pokračuje. Proti loňskému únoru si Češi připlatili hlavně za bydlení, když ceny nájemného stouply o téměř sedm procent, vodné a stočné zdražilo o více než desetinu a elektřina zhruba o 13 procent. Naopak ceny zemního plynu meziročně klesly o 5,5 procenta.

„Celková inflace se vrátila na přiměřeně nízkou úroveň. Jádrová inflace ovšem zůstává stále mírně zvýšená. Pozorněji je potřeba sledovat ceny v oblasti služeb, kde inflační ohnisko dohořívá pomaleji,“ upozornil ekonom Deloitte David Marek.

Například ve stravování a ubytování meziroční inflace stále dosahuje 8,8 procenta, ve vzdělávání 6,6 procenta a v případě rekreace a kultury 4,2 procenta. Meziměsíčně pak v únoru zdražily zejména pohonné hmoty.

V lednu meziroční inflace činila 2,3 procenta, na rovná dvě procenta se minulý měsíc dostala poprvé od prosince 2018. Za celý letošek Česká národní banka očekává průměrnou inflaci 2,6 procenta. „Z pohledu centrální banky je jasné, že se otevírá nový prostor pro snížení úrokových sazeb,“ uvedl analytik Comfort Finance Group Vladimír Pikora.

Připomněl, že už na posledním únorovém zasedání hlasoval jeden člen sedmičlenné bankovní rady pro snížení sazby o 0,75 procentního bodu. V únoru rada ČNB snížila základní sazbu, od které se odvíjí úročení úvěrů i vkladových produktů, o půl procentního bodu na 6,25 procenta.