Potraviny zdražovaly o pětinu. Teď poskočí o dalších sedm procent

Prouza tvrdí, že i kvůli zvýšení plateb za energie dodavatelé řetězců chystají zdražování až o deset procent. Dřívější slib řetězců, že s poklesem daně z přidané hodnoty o tři procentní body v lednu sníží ceny potravin na pultech, podle něj platí.

„Obchodní řetězce přenesou každé jedno procento snížené DPH do svých cen. Pokud nám ale přitom dodavatelé zvýší cenu potravin o deset procent, dojde k navýšení cen potravin o sedm procent,“ uvedl.

Potravinářská komora nechce míru zdražování komentovat s tím, že by se mohla dostat do hledáčku antimonopolního úřadu. Potvrzuje ale, že na začátku příštího roku ceny potravin opět porostou.

„I když se postupně snižují ceny surovin, ostatní náklady dál stoupají. Od Nového roku stoupnou ceny elektrické energie, náklady na zaměstnance, obaly, odpady i daně. A tyto zvýšené náklady se budou muset promítnout do cen zboží. Dlouhodobě není možné vyrábět se ztrátou, a to platí i pro potravináře,“ sdělila Novinkám a Právu mluvčí komory Helena Kavanová.

Podle Prouzy cenu potravin požene nahoru i řada opatření vládního konsolidačního balíčku. „S jistotou to můžeme říct o kojenecké výživě a nealkoholických nápojích, u kterých se zvedne DPH,“ připomněl. Zvýšení regulované složky ceny energií pak bude podle něj „přímo ničivé“.

S tím ale nesouhlasí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V úterý na síti X prohlásil, že nevidí důvod, proč by měly od ledna příštího roku ceny potravin růst. „Nevidím pro to žádný rozumný důvod kromě zájmu obchodních řetězců udržet si vysoké zisky,“ reagoval na Prouzu. Odmítá i argumenty, že k tomu povede mimo jiné vyšší zdanění firem nebo změny v zákoníku práce.

Podle ekonomů ale není očekávaný růst cen potravin v lednu příliš překvapivý. Nejspíš zdraží přesto, že se přesunou do sazby DPH z 15 na 12 procent. Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila bylo očekávání poklesu cen potravin spíše zbožným přáním vlády. Připomněl, že v minulosti se snižování zdanění do spotřebitelských cen propisoval maximálně z poloviny a zbytek zůstal v maržích firem.

Český statistický úřad uvedl, že například u mouky stoupla průměrná cena od loňského ledna do letošního října o 17 procent, u chleba takřka o třetinu. Průměrná cena vajec byla vyšší o 38 procent, o 60 procent vzrostla průměrná cena cukru. O dalším zvyšování cen od ledna Prouza a zástupci obchodních řetězců začátkem týdne informovali ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL).

Podle Prouzy je problémem malá konkurence v potravinářství. „Na vině je hlavně obrovská vertikální koncentrace trhu. Je neuvěřitelné, že jeden holding v Česku ovládá anebo má významný podíl jak v distribuci zemědělských strojů, tak osivech a hnojivech, stejně jako v rostlinné i zemědělské výrobě. Pro řadu konkurentů je proto vstup na trhu téměř nemožný,“ tvrdí.

Obchodní řetězce podle Prouzy hrají „férovou hru“, během posledních dvou let podle něj nárůst cen tlumily.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal Novinkám sdělil, že výkupní ceny tuzemských zemědělců se i kvůli diktátu řetězců u většiny komodit pohybují pod evropským průměrem. Problém je podle něj skokový nárůst ceny, kterou zaplatí spotřebitel. „Inflace ve srovnání se zbytkem Evropy přibližně dvojnásobná tu je tažena směrem vzhůru hlavně třemi faktory – cena energií, vysokou mírou byrokracie a regulace, a marží,“ uvedl.

Odmítá, že za vysoké ceny v obchodech mohou zemědělci. „Na českém trhu neexistuje dodavatel, který by byl schopen vyjednat si nadstandardní cenu za svoji produkci, a už vůbec nikdo tu nemá šanci ovlivnit, za kolik se bude výrobek prodávat a kolik si na něm prodejce přirazí,“ řekl Doležal. „Stačí se podívat na oficiální statistiky výkupních cen zemědělských komodit a je jasné, že čeští zemědělci těmi hlavními viníky zdražování potravin pro obyvatele jednoznačně nejsou,“ dodal.

Doplnil, že řetězce si mohou kdykoliv cokoliv dovézt a tržní síla, a tudíž síla vyjednávací, je jednoznačně na jejich straně.

„Podle analýzy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže osm největších zahraničních obchodníků ovládá kolem 90 procent tuzemského maloobchodního trhu a proti nim stojí 30 tisíc zemědělců. To je další faktor, který pokřivuje domácí trh a vytváří na něm nespravedlivé podmínky na ose zemědělec–potravinář–obchodník,“ tvrdí šéf agrárníků.

Vláda sice podle něj nemůže vstupovat do jednotlivých smluvních vztahů, ale zneužívání dominantního postavení postihovat může. „O to pozorněji by měla sledovat případné nekalé obchodní praktiky ze strany obchodních řetězců, s nimiž se naši členové opakovaně setkávají, a postihovat je,“ dodal Doležal.