Potravinová soběstačnost? Drahý a nebezpečný nápad, tvrdí institut

Liberální institut reagoval na pozměňovací návrh 25 poslanců v čele s Margitou Balštíkovou (ANO) a Zdeňkem Podalem (SPD) k vládnímu zákonu o potravinách. Návrh podle institutu nahrává velkým hráčům na trhu, jako je Agrofert.

Zákon se prozatím vrátil do druhého čtení, nicméně šéf poslanců nejsilnější strany ANO Jaroslav Faltýnek avizoval, že by v jeho přepracované verzi povinný podíl tuzemských potravin figurovat měl.

Poslanci navrhovali, aby se v roce 2021 v obchodech povinně prodávalo 55 procent českých potravin. Následně by se jejich podíl každý rok navyšoval o pět procentních bodů až do roku 2027, kdy by dosáhl 85 procent.

„Bude to mít spoustu negativních dopadů – omezení hospodářské soutěže, růst koncentrace v určitých odvětvích a především růst cen konečných výrobků. A v neposlední řadě to znamená konec inovacím v zemědělství, což je naprosto v rozporu s faktem, že chceme, aby v boji se suchem zemědělci změnili své hospodaření v krajině,“ uvedla k tématu studie ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Jedním z důsledků nuceného podílu tuzemských potravin by podle Liberálního institutu bylo snížení kvality potravin. Kvalitní domácí produkce jde především na export, protože je pro místní spotřebitele příliš drahá.

„Substitutem, byť často velmi nepřímým, exportovaného zboží je zboží importované. Domácí kvalitní jablka tak spotřebitelé nahrazují kvalitní španělskou šunkou. Tato substituce je v situaci potravinové soběstačnosti velmi omezená,“ uvádí studie.

V případě vynucené soběstačnosti budou kvalitní české potraviny stále putovat na export, ale už je nebudou nahrazovat kvalitní potraviny z dovozu. Pro spotřebitele tak na domácím trhu zůstanou pouze nekvalitní tuzemské potraviny.

Jedním z argumentů pro potravinovou soběstačnost je, že při velkých světových krizích jako ta koronavirová může dojít k omezení nebo uzavření světových trhů. „Obavy z nedostatku potravin na světovém trhu se ukazují spíše jako mylné,“ reaguje na tento argument hlavní ekonom Liberálního institutu a spoluautor studie Jiří Nohejl.

„Pokud si uprostřed největšího omezení světové ekonomiky od druhé světové války lze objednat čerstvou sklizeň darjeelingského čaje přímo z plantáže, která dorazí do jednoho týdne, bylo by trochu přehnané domnívat se, že zítra nebudou brambory,“ dodal.

Podle něj neobstojí ani obhajoba povinného prodeje tuzemských potravin ochranou klimatu. Dovoz zboží z Uherského Hradiště do Ústí nad Labem má totiž větší ekologickou stopu než dovoz do stejného města z německých Drážďan. Podobně konzumace potravin ze slovenského Trenčína je v Uherském Hradišti ekologičtější než tam dovážet produkci z Ústí nad Labem.

Podle studie nelze potvrdit, že by omezení prodeje zahraničních potravin napomáhalo udržení zaměstnanosti na venkově. Naopak prospěšnost volného obchodu je jedna z mála věcí, na níž se shodnou ekonomové bez ohledu na rozdílnost politických názorů.

V anketě Chicagské univerzity mezi předními světovými ekonomy se nenašel jediný, který by nesouhlasil s tím, že volný obchod zvyšuje efektivitu produkce a spotřebitelům přináší lepší volbu.

Volný obchod v posledních desetiletích dokázal neuvěřitelným způsobem snížit extrémní chudobu ve světě. V absolutních číslech v letech 2013 až 2015 počet lidí žijících v extrémní chudobě klesl zhruba o 70 milionů na 731 až 736 milionů. Za čtvrt století – mezi lety 1990 a 2015 – se z extrémní chudoby vymanila dokonce miliarda lidí.

Globální pandemie však podle Světové banky může uvrhnout do extrémní chudoby dalších 60 milionů lidí. Podle autorů k přibývání světové chudoby vedou i opatření omezující mezinárodní obchod jako povinný podíl tuzemských potravin.

Podle Liberálního institutu také podobné návrhy odporují bodu 34 Smlouvy o fungování EU (SFEU), který zakazuje „omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem“.

„Vedle virové pandemie se potravinová soběstačnost v mnoha případech jeví jako v současnosti nejefektivnější známý nástroj, jak zdecimovat lidskou populaci,“ uzavřeli autoři studii.