Potravináři brojí proti zdanění cukru v nápojích

„Podle zkušeností ze zahraničí nebylo prokázáno, že zdanění slazených nápojů má vliv na snížení míry obezity v populaci,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Její slova narazila na odpor lékařů i expertů. „Realisticky se nedá očekávat, že v relativně krátké době, po kterou je komplexnější zdanění cukru ve světě využíváno, uvidíme na výskytu obezity v populaci nějaké výrazné dopady, to je odborně nesmysl,“ vysvětlila lékařka a expertka Státního zdravotního ústavu na výživu Eliška Selinger s tím, že zbavit se obezity bývá dlouhý proces.

„Jistě ale víme, že dobře nastavené zdanění vede k poklesu konzumace slazených nápojů i k poklesu obsahu cukru v nápojích prodávaných na trhu, a tedy i ke snížení konzumace cukru, který je zásadním rizikovým faktorem,“ vysvětlila.

Kvůli vysokému energetickému příjmu z cukru, jak uvedla, hrozí lidem častěji obezita, cukrovka a rakovina. Cukr přispívá ke vzniku zubních kazů a jeho rychlé vstřebávání z nápojů zvyšuje riziko srdečních chorob.

„Z medicínského hlediska je jasné, že nadměrný příjem energeticky bohatých slazených nápojů, zvláště u dětí, je jednou z hlavních příčin dětské obezity,“ zhodnotil dětský lékař a člen výboru České obezitologické společnosti Jan Boženský.

Upozornil, že obézních dětí v Česku za poslední roky dramaticky přibylo. V roce 2010 jich byla desetina, o jedenáct let později už 16 procent a podíl se dál zvyšuje.

Potravináři oponují, že dobrovolně své výrobky upravují tak, aby snižovali obsah „klíčových konzumovaných makroživin, jako je cukr, sůl a nezdravé tuky.“ Například u minerálek snížili podle komory obsah cukru v nápojích o téměř deset procent.

Šéfka Potravinářské komory také uvedla, že „některé země daň naopak zrušily pro její neefektivnost“ a „nesmyslnost“. Ačkoliv ve státech došlo k výkyvům u prodeje ovocných nápojů či limonád, pokles obezity podle komory nenastal.

Zmínili třeba Dánsko, kde v roce 2013 plánovali zdanit cukr ve slazených nápojích. Kvůli fiasku se zdaněním nasycených tuků v potravinách od toho ale vláda upustila. Nikoliv kvůli nedostatečnému přínosu pro zdraví, ale pod tlakem průmyslu.

Viceprezident Dánské obchodní organizace výrobců potravin (DSK) Claus Bøgelund Nielsen si tehdy jménem prodejců stěžoval na pokles tržeb i přebytek administrativy.

„Tyto daně způsobily velké administrativní náklady, což v této ekonomické situaci nepotřebujeme,“ řekl k tomu tehdy podle serveru Euractiv dánský ministr pro daně Holger Nielsen.

Spotřební daň na cukr funguje ve 13 státech EU, mimo jiné v Polsku, Chorvatsku a brzy také na Slovensku. Cílem je zmírnit nárůst civilizačních chorob a ušetřit výdaje za zdravotní péči.

„Tvrzení zájmové skupiny Potravinářské komory o neúčinnosti daně na cukr je úsměvné vzhledem k tomu, že před třemi lety na své stránce uveřejnili článek o tom, že zavedení daně v Jihoafrické republice zafungovalo,“ reagoval ekonom Jakub Komárek ze společnosti PAQ Research.

Selinger doplnila, že největší efekt má kombinace opatření. Vedle zdanění cukru například podpora prevence a lepší vzdělanosti.

Vášnivá debata se vede v době, kdy není na stole ani první verze návrhu. Letos v květnu vznikl při ministerstvu zdravotnictví pracovní tým, který sbírá odborné podklady o dopadech škodlivosti cukru pro veřejné zdraví.

„Na základě těchto podkladů se budou připravovat výstupy pro další směřování problematiky a případné legislativní úpravy,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Sám ministr Vlastimil Válek (TOP 09) zdanění cukru podporuje, stejně jako vyšší daň u alkoholu a dalších návykových látek. Pokud se změnou ministerstvo financí přijde, podpoří ho. Ministerstvo financí ale čeká na to, s čím teď přijde Válek.

Experti PAQ Research odhadují, že díky zdanění cukru v nápojích by státní rozpočet získal až tři miliardy korun ročně. „Daňový výnos není primární, hlavní je dlouhodobý přínos v poklesu poptávky po zdravotní péči a dávkách,“ podotkl Komárek.

Ekonomové počítali se spotřební daní na průměrné úrovni 1,4 Kč na půl litru. Výše daně by však závisela na škodlivosti nápoje, jako v Polsku. „Pokud bychom hrubě převedli, tedy v poměru k populaci výnos spotřební daně ze slazených nápojů z Polska v roce 2022, dostali bychom částku okolo 2,5 miliardy korun, která je velmi blízko našim odhadům,“ dodal Komárek.

Národní ekonomická rada vlády navrhla kabinetu zdanění cukru ve slazených nápojích už loni. Potravinářská komora namítá, že neexistují studie dokládající efekt na míru obezity. V doporučení ale NERV odkazuje na analýzu Světové banky, Světové zdravotnické organizace i několik studií.