Článek
Snížení se bude týkat studní určených pro běžné rodinné domy, chaty a chalupy s ročním odběrem vody do šesti tisíc metrů krychlových. V případě čistíren odpadních vod se zlevnění bude vztahovat na ty určené pro maximálně 50 trvale připojených osob.
Zlevnění umožní přeřazení studní a čistíren do kategorie takzvaných jednoduchých staveb. „Díky této změně také nebude potřeba prováděcí projektová dokumentace a stavba nebude vyžadovat kolaudaci,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).
Přestože stát poplatky za studny a čistírny odpadních vod sníží na polovinu, stále budou vyšší, než tomu bylo ještě v první polovině loňského roku. Do začátku července, kdy začal platit nový stavební zákon, činil poplatek jen 300 korun.
Podle ministerstva je ale zdražení nutné. Argumentuje tím, že se platby nezvyšovaly od roku 2005. Je tedy potřeba do nich promítnout inflaci. V některých případech navíc došlo ke zvýšení náročnosti úkonů a nákladů, které s nimi souvisejí. Udržení poplatků na nízké úrovni by tak podle úřadu vyžadovalo přenést část zátěže na stavebníky.
„Ještě větší snížení správního poplatku by bylo pro stavebníky spojeno s vyššími byrokratickými nároky a souvisejícími náklady,“ konstatoval Kulhánek.
Poplatky za garáž zůstanou stejné
Zdražení správních poplatků bylo vedle nepovedené digitalizace stavebního řízení jedním z hlavních témat provázejících loňský start dlouho očekávaného nového stavebního zákona.
Ke zdražení vedla úprava systému dělení staveb. Ten je nyní jednodušší, nezohledňuje ale každý jednotlivý typ stavby, tedy například bytový dům, rodinný dům, garáž nebo studnu. Místo toho je rozděluje do čtyř kategorií, pro něž pak stanovuje poplatky.
Kvůli této změně vzrostly poplatky i u dalších staveb. Pětkrát více než dříve, konkrétně pět tisíc korun, musí lidé nově zaplatit za povolení postavit garáž. A z jednoho na dva tisíce vzrostla taxa za prodloužení platnosti stavebního povolení. Těchto věcí se současné snížení o polovinu netýká.
Podobně jako zmíněná digitalizace se ani nové nastavení neobešlo bez potíží. Značná část stavebníků se skokovému zvýšení nákladů snažila vyhnout a podávala žádosti o povolení ještě do konce června. Spolu s žadateli, kteří se obávali problémových nových digitálních systémů, tak stavební úřady doslova zahltili.
Neudržitelnost desetitisícových poplatků za studny a čistírny odpadních vod připustil krátce po spuštění nového stavebního zákona i tehdejší ministr Ivan Bartoš (Piráti). Ten změnu označil za nedopatření, kterého si nikdo ze zákonodárců během projednávání nevšiml.
Snížení poplatků pak vláda prosadila skrze přílepek k energetickému zákonu známému také jako lex OZE III. Poslanci jej definitivně schválili letos v březnu, když přehlasovali senátní veto.
