Článek
Pošta se proti verdiktu může odvolat.
Pošta původně požadovala 1,775 miliardy korun. Jde o dorovnání ztráty z poskytování základních služeb na celém území Česka, které pošta poskytuje na základě licence od státu. Patří mezi ně dodání poštovních zásilek do dvou kilogramů, dodání poštovních balíků do deseti kilogramů, dodání peněžité částky poštovním poukazem nebo dodání doporučených a cenných zásilek.
Při posuzování nárokované částky uznal ČTÚ poště náklady 513,3 miliónu korun na provozování poštovní sítě a 509,7 miliónu za doručování každý den. Od toho odečetl nehmotné a tržní výhody spojené s poskytováním základních služeb, které vyčíslil na 103,5 miliónu, a částku 194,7 miliónu, která představuje jedno procento z celkových nákladů České pošty, a podle zákona se nepovažuje za nespravedlivou finanční zátěž pro držitele poštovní licence.
Kompenzační fond nechtějí
Podle současné legislativy by měl poště hradit ztrátu z poskytování základních služeb kompenzační fond, do kterého mají přispívat všichni poštovní operátoři podle svého podílu na trhu, včetně pošty, která by platila přes 80 procent. Proti tomu se Česká pošta i její konkurenti bránili. Návrh novely, která povinnost přesouvá na stát, prošel na konci roku připomínkovým řízením a v současnosti míří do vlády.
Česká pošta, která provozuje 3300 poboček a zaměstnává 32 tisíc lidí, měla do konce roku 2012 monopol na doručování dopisů a dalších adresných listovních zásilek do 50 gramů. Od roku 2013 může tyto služby nabízet i konkurence, která se zaměřuje hlavně na podání od firemních klientů, která tvoří 95 procent trhu.
Firma čeká za loňský rok zisk kolem 200 miliónů korun při tržbách necelých 20 miliard korun. Zisk v posledních letech klesá kvůli nižším výnosům z doručování. Pokud by letos podnik nedostal od státu kompenzaci za základní služby, skončil by zřejmě ve ztrátě.
