Článek
Důvody spočívají v úbytku obyvatel na venkově, větší mobilitě, změnách v pracovním chování a trávení volného času nebo v konkurenci spolkových kluboven, jak připomněl kulturní geograf Florian Kohnle z univerzity v Eichstättu-Ingolstadtu.
Kohnle varoval, že tento trend může mít negativní vliv na vývoj společnosti. "S hostincem mizí z obcí zařízení s vysokou sociální a kulturní hodnotou," upozornil. Některé spolkové země proti tomu už podnikají kroky a připravily zákony na podporu obecních hospod.
Expert na problematiku volnočasových aktiv Horst Opaschowski vidí příčinu v sociálních sítích. "Místo toho, aby se lidé sešli v hospodě, odehrává se dnes klasický pokec na Facebooku," řekl deníku Welt Kompakt.
Úbytek postihl i Bavorsko
Zatímco před 11 lety němečtí statistici evidovali po celé zemi okolo 48 000 lokálů, na konci desetiletí jich bylo kolem 36 000. Největší úbytek zaznamenal severoněmecký Hamburk, kde zavřela téměř polovina hospod.
Ty ubývají také v malých městech a na vesnicích. Například v Bavorsku, které je v Německu neodmyslitelně spojeno s pivem a jeho popíjením na pivních zahrádkách, není hospoda už v 500 z 2200 tamních obcí.
Na vzestupu rychlá občerstvení
Ve větších městech se výčepy podle Německého svazu hotelů a restaurací (DEHOGA) zase potýkají s rostoucí konkurencí maloobchodu a čerpacích stanic. Na významu rovněž nabývá takzvaná systémová gastronomie, tedy řetězce.
V Německu neubývá podle statistik jen klasických hospod, ale i restaurací. Jejich počet klesl z 88 000 v roce 2006 na téměř 79 000 v roce 2010. Stabilní zůstává počet hotelů, penzionů a kaváren. Přibylo provozoven rychlého občerstvení.
V ČR čísla nejsou
Podobné srovnání nejde v ČR bohužel nyní udělat. "Zhruba jednou za deset let se provádí sčítání restaurací. Mělo být loni, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jsme je nemohli uskutečnit," uvedl pro Novinky Tomáš Chrámecký z odboru vnějších komunikací ČSÚ.