Poslat dopis je u nás dražší než v Německu. Česká pošta prodělává i na balících

Nejlevnější známka na dopis vyjde v Německu na 0,95 eura, tedy v přepočtu 24 korun. Oproti tomu obyčejný dopis v Česku od února podražil na 31 korun. Levněji vyjde i ve Velké Británii, kde stojí 85 pencí, tedy 25 korun.

Z velkého srovnání cen dopisů v Evropě, které zpracovala právě německá Deutsche Post, je vidět, že dopisy v Česku, Polsku a na Slovensku jsou dražší než v Německu, Rakousku, Lucembursku či Nizozemí. V těchto bohatších západních zemích se ceny pohybovaly kolem jednoho eura.

Dražší než u nás jsou naopak dopisy ve Francii, Řecku nebo v severských zemích. V Dánsku vyšla známka na více než čtyři eura, tedy sto korun. Dánská pošta PostNord ale nedávno oznámila, že na konci roku přestane dopisy doručovat.

Podle ekonoma Petra Bartoně ze společnosti Datarun v tom Dánsko určitě samo nezůstane.

„Do budoucna doručování informací fyzickou cestou zmizí úplně, a kdo na něm bude trvat, pošle dopis jako balík nějakou balíkovou službou. Dnes už ceny nejsou tak rozdílné,“ řekl Novinkám Bartoň. Většina lidí i firem bude vyřizovat korespondenci jen digitálně.

Příklad Německa a Rakouska ukazuje, že tamní pošty nevidí velký smysl ve zdražování skomírající dopisní služby. V Německu navíc pošlete dopis nejen s klasickou známkou, ale můžete si koupit a zaplatit digitální známku v mobilu. Na dopis pak prostě opíšete kód, podobně jako na balík.

Jak upozornila Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, právě německá pošta je v Evropě nejúspěšnější, když se rozpočítají poštovní tržby na obyvatele.

Zatímco v Česku je to 61 eur (1523 korun) na hlavu, v Německu 968 eur (24 169 korun). Německá pošta byla privatizována už v roce 1995, stále má ale povinnost zajišťovat základní služby jako posílání dopisů. Za prosperitou Deutsche Post stojí to, že jí patří logistická skupina DHL, která funguje po celém světě, má moderní automatizované sklady i vlastní letadla.

Pro zajímavost, slovenská státní pošta je na tom v tržbách na hlavu velmi podobně jako ta česká, pošta v Polsku si vede ještě o něco hůř s tržbami jen 38 eur na hlavu. Je tedy zřejmé, že poštovním službám se obecně daří lépe tam, kde je vlastní soukromník. „Proto by i Česká pošta měla o privatizaci alespoň uvažovat,“ komentovala to Horská na nedávném semináři ve Sněmovně.

Pošta v tomto určité kroky už podnikla. Vyčlenila své balíkové a logistické služby do Balíkovny, pro kterou hledá soukromého investora.

Lidé stále častěji nakupují přes internet, což dokládají rostoucí tržby online obchodů. „S tím je spojeno rozesílání stále většího množství balíků, z čehož těží zásilkové společnosti. Na tomto rostoucím trhu je obvyklé vykazovat zisk, nicméně Balíkovna je ztrátová. Pracuje se zastaralými technologiemi a nízkou mírou automatizace. To vede k příliš vysokým mzdovým nákladům, které ji stahují do ztráty,“ řekl Novinkám ekonom Štěpán Křeček ze společnosti BH Securities.

„Je nutné investovat do modernizace několik miliard korun a zároveň propouštět. To půjde těžko, pokud Balíkovna zůstane státní. Proto dává smysl, aby došlo k její privatizaci. V opačném případě hrozí, že budeme z veřejných peněz dál hradit ztráty neefektivně fungující společnosti,“ dodal Křeček.

I podle Petra Bartoně jiné pošty, včetně té britské, do které investuje český miliardář Daniel Křetínský, na balících vydělávají. Tak dotují ztrátové doručování dopisů.

„Touto cestou se ale v minulosti Česká pošta rozhodla nejít. Primárně tím, že v představě, že ušetří, začala místo vlastních balíků rozvážet jen oznámení o nezastižení,“ komentoval to s nadsázkou Bartoň. Léta kritizované nespolehlivé doručování balíků Českou poštou podle něj otevřelo prostor pro konkurenci typu Zásilkovny a rozmach výdejních boxů.

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy víc než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, uvedl generální ředitel Miroslav Štěpán.

Pošta podle něj díky rušení tří stovek poboček v roce 2023 a propouštění tisícovek zaměstnanců ušetřila kolem tří miliard korun, na dosažení černých čísel to ale zatím nestačilo.