Článek
Návrh zákona, který nyní míří do Senátu, od počátku pracoval se zákazem stavět na nejkvalitnější půdě sklady a obchody o rozloze větší než hektar.
Budování továren přímo nezmiňuje. Investoři ale upozorňovali, že současné výrobní provozy se bez prostor pro skladování až na výjimky neobejdou, a tak by zákaz dopadl i na ně.
Výstavba výrobních hal a skladů loni zpomalila, ukazuje nová mapa
Podle pozměňovacího návrhu, který podpořily všechny sněmovní strany, dostanou výjimku strategické infrastrukturní stavby a na ně navazující projekty, například čerpací stanice pohonných hmot a překladiště u železnic.
Zákaz nebude v následujících letech platit pro pozemky, které budou k 1. lednu 2025 v územních plánech obcí označeny jako zastavitelné. Stavět se na nich bude moci až do začátku roku 2035.
„Je to kompromis, který na jedné straně zajistí ochranu naší zemědělské půdy a na druhou stranu nezablokuje rozvoj měst, obcí, ale také našeho hospodářství,“ komentoval změny jejich předkladatel Jan Bureš z ODS.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) povede schválení zákona k lepší ochraně půdy.
Současný zákon sice také umožňuje vyjmout nejkvalitnější pozemky jen za předpokladu silného veřejného zájmu, v praxi se ale i na těchto místech čile staví.
Do uhelných regionů míří první miliardy na zásadní proměnu
