Článek
Zákon, o němž nyní bude jednat Senát, má začít platit od příštího roku. S bydlením bude lidem pomáhat systém postavený na dvou základních pilířích. Prvním bude síť kontaktních míst, která mají zájemcům poradit, na co všechno mají nárok. Druhým pak obecní fond bytů se zvýhodněným nájmem.
Právě na nájem v takových bytech však bude mít po zásazích poslanců nárok jen malá skupina lidí, jimž po odečtení nákladů na bydlení zůstane maximálně 1,43násobek životního minima. Do toho se nevejde ani část lidí pobírajících minimální mzdu.
Původní návrh, který předkládal ještě bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), měl daleko širší záběr. Na podporované bydlení měli dosáhnout lidé pod hranicí 60 procent mediánového příjmu domácnosti. Do limitu by se přitom nepočítaly sociální dávky.
Například pro jednotlivce by loni tento limit činil lehce přes 18 tisíc korun. Do toho by se vešli například i někteří senioři, kteří nyní ze systému podle propočtů neziskových organizací mohou vypadnout.
Poslanci odsouhlasenou hranici může svým rozhodnutím zvyšovat nebo snižovat vláda. „S vládními partnery jsme se dohodli, že po přijetí zákona co nejdříve zvýšíme koeficient životního minima na hodnotu 1,6,“ slíbil ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).
O přijetí podobného typu zákona se v Česku debatuje zhruba dvacet let. Volají po něm například neziskové organizace a pracovníci v sociálních službách. S osekáním podpory nesouhlasí, přijetí normy však stále podporují. Domnívají se, že bude snazší do budoucna měnit její parametry než případně vytvářet zákon znovu od začátku.
„Úprava na 1,6násobek životního minima by byla krokem vpřed. Stále by na podporu dosáhla jen úzká skupina lidí, alespoň by se však do limitu vešly třeba osoby s minimální mzdou,“ uvedl Mikoláš Opletal z iniciativy Za bydlení.
Bytů není dostatek
Proti původnímu širokému pojetí zákona se ohradila část poslanců a také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU- ČSL). Ten během projednávání návrhu uvedl, že i po změnách může pomoci značnému množství lidí.
Jiří Havránek (ODS), předkladatel jednoho z kritizovaných pozměňovacích návrhů, nicméně upozornil, že obce aktuálně nemohou nabídnout dostatek bytů, kterými by bylo možné rychle uspokojit případné desítky tisíc zájemců. I proto bylo třeba jejich množství omezit.
Změny v zákoně kritizují nejen nezávislé inciativy a sociální pracovníci, ale také autor původního návrhu Bartoš. Obává se, že ani zvýšení limitu na 1,6násobek životního minima situaci nepomůže.
Se zákonem pak zcela nesouhlasí hnutí ANO. Jeho poslankyně Eva Fialová už v předchozích dnech uvedla, že díky němu pouze vznikne předražený a administrativně náročný systém.
