Hlavní obsah

Poslanci schválili přísnější vyplácení podpor

PRAHA

Stát zřejmě bude moci účinněji postupovat proti lidem, kteří jsou nezaměstnaní, ale dostatečně nespolupracují s úřadem práce. Koalice totiž ve Sněmovně těsnou většinou hlasů prosadila návrh nového zákona o zaměstnanosti. Zákon na druhé straně umožňuje nezaměstnaným přivydělat si určitou částku, aniž by ztratili nárok na podporu.

Foto: Jana Matějíková / Mapy.cz

Lávka přes řeku Ostravici - schodiště.

Článek

Vládní předlohu Sněmovna schválila těsně hlasy koaličních poslanců. O podporu by mohl přijít třeba člověk, který odmítne přezkoumání svého zdravotního stavu, případně odmítne nastoupit na rekvalifikaci, s níž předtím souhlasil.

Předloha, kterou ještě posoudí Senát a prezident, ale předpokládá, že starší lidé by mohli pobírat podporu až rok a slibuje individuálnější přístup k uchazečům o práci. Lidé do padesáti let věku by měli dál pobírat podporu půl roku, nezaměstnaným, kterým je mezi padesáti a pětapadesáti, by na ni ale měli nárok devět měsíců a plný rok ji mají pobírat lidé bez práce, kterým je víc než pětapadesát let. Podmínkou delší podpory je ale dostatečný počet odpracovaných let, norma hovoří o 25, respektive 30 letech účasti na důchodovém pojištění.

Podpora mírně vzroste

Zákon počítá i s mírným zvýšením podpory od začátku čtvrtého měsíce. Nyní činí první čtvrtletí polovinu předchozího příjmu a dalšího čtvrt roku 40 procent. Podle nové legislativní úpravy by měla podpora od začátku čtvrtého měsíce činit 45 procent, při rekvalifikaci má mít nezaměstnaný nárok na 60 procent.

Aby měl člověk na nějakou podporu vůbec nárok, měl by mít podle schváleného zákona odpracováno v posledních třech letech aspoň dvanáct měsíců, musí jít přitom o práci, která zakládá povinnost odvádět důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Člověk, který tuto podmínku nesplní, což by mohl být případ hlavně mladých lidí po škole, bude mít nárok na služby úřadu práce, nikoliv ale na podporu.

Důvodem pro vyřazení z evidence, a tedy ztrátu podpory, by podle zákona napříště nebylo to, pokud si někdo přivydělává třeba roznáškou sobotních novin či úklidem v domě a vydělá si při tom měsíčně méně než polovinu minimální mzdy.

Veřejně prospěšné práce

Dlouhodobě nezaměstnaný člověk, který bez vážných důvodů odmítne vykonávat veřejně prospěšné práce, by ale naopak mohl přijít o státní sociální dávky. Z textu zákona vyplývá, že stát by už nepovažoval za sociálně potřebného člověka, který by bez vážných důvodů odmítl veřejně prospěšné práce odpovídající jeho zdravotnímu stavu a dopravní dosažitelnosti této práce.

Důvodem pro ztrátu dávek by mohlo být i odmítnutí krátkodobého zaměstnání. Hrozba by se týkala lidí, kteří jsou déle než rok v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Zákon má podle vlády pomoci účinnějšímu boji s nezaměstnaností, která v únoru dosáhla rekordních 10,9 procenta, což je zhruba 570 000 lidí bez práce. Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění ukázal, že veřejnost považuje za nejnaléhavější problém právě nezaměstnanost.

Občanští demokraté ale míní, že tento zákon ho spíš prohloubí. "To není cesta k vytváření nových míst, to je cesta do pekel, dlážděná socialistickými dobrými úmysly," uvedla již dříve Alena Páralová z ODS.

Začátek účinnosti nové normy se odvine i od toho, jak dlouho bude trvat, než zákon posoudí Senát a prezident a zda ho vrátí.

Výběr článků

Načítám