Poslanci schválili možnost hromadných žalob, mají se týkat spotřebitelských sporů

Zákon se týká jak běžných spotřebitelů, tak drobných podnikatelů a mikropodniků. Hromadné žaloby se mohou týkat zejména případů, kvůli kterým by se samostatně nevyplatilo lidem a mikropodnikům soudit kvůli nákladům řízení.

„Přispěje to k větší efektivitě civilního procesu, odbřemenění soudů a v neposlední řadě také k lepší vymahatelnosti a posílení práv spotřebitelů,“ avizoval poslancům za vládu ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Předloha umožňuje hromadná řízení u společného vymáhání většího množství nároků spotřebitelů a mikropodniků vůči podnikatelům. Poškození by se museli přihlásit. Žaloby by pak podávaly k Městskému soudu v Praze neziskové organizace zapsané ve zvláštním seznamu.

Tyto organizace musí splňovat sedm podmínek. Těmi jsou například povinná předchozí aktivita v oblasti ochrany spotřebitele, nezávislost a neziskovost či transparentní informování o financování a organizační struktuře.

Počet spotřebitelů nutných pro hromadnou žalobu je minimálně deset, odměna žalobce z přisouzeného odškodného může být až šestnáct procent. Možná je ale i paušální částka 2,5 milionu korun. Pokud by odměna stanovená procentem přesáhla sto milionů korun a soud ji pokládal za nepřiměřenou, může ji o polovinu snížit.

Zákon se má ale týkat až spotřebitelských sporů, které vznikly po 24. listopadu 2020.

V Česku zatím možnost hromadných řízení neexistuje a o jejich úpravě se dlouhodobě vedou diskuse. Obdobné návrhy připravily již vlády Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD) a Andreje Babiše (ANO). Nakonec neprošly.

K zavedení kolektivních žalob nutí Česko unijní směrnice z listopadu 2020. Současná vláda přitom přijala její ustanovení v minimalistické podobě. Jinými slovy, dala do zákona jen to, co musela.

„Nastavení vychází ze snahy zamezit tomu, aby byly hromadné žaloby zneužívány. Návrh proto obsahuje řadu pojistek proti zneužití,“ podotkl ministr Baxa. Mezi pojistky řadí například úvodní fázi řízení, v níž soud nejprve posuzuje přípustnost hromadné žaloby.

Vůči tomu se ale vymezil poslanec Patrik Nacher (ANO). „Do určité míry tomu rozumím. U nás se spousta věcí může zneužívat nebo nadužívat, hrozily tady šikanózní žaloby a podobně. To už teď tak, jak je to vybrakované, opravdu nehrozí. Návrh je skutečně vykostěný úplně maximálně,“ kritizoval ho.

Mezi zápory zmínil například to, že bude možné hromadné žaloby využívat jen na spotřebitelské spory. V jiných zemích je možné využít je i například v oblasti hospodářské soutěže či životního prostředí.

Také mu vadí, že neziskové organizace v roli žalobců budou muset být zastoupeny advokátem, i když mají vlastní právníky. Poslanec vládního hnutí STAN Josef Flek pak neprosadil návrh, aby spotřebitelé s pohledávkou do 3000 korun byli do hromadné žaloby zařazeni automaticky.

Zákon ještě musí schválit senátoři a podepsat prezident.