Článek
Novela má centrální bance umožnit kupovat na sekundárním trhu vládní dluhopisy, včetně těch s delší splatností. Centrální banka momentálně smí obchodovat s nástroji se splatností do jednoho roku a jen s bankami, spořitelnami a úvěrními družstvy. Novela má toto omezení zrušit.
„Hlavní důvod pro nepodpoření záměru ČNB byl patrně argument, že tuzemský bankovní sektor má dostatek likvidity, a není tak potřeba provádět kvantitativní uvolňování po vzoru jiných zemí, a není tak ani nutné zákon projednávat v režimu legislativní nouze,“ komentoval hlasování poslanců hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
„Pokud by ČNB měla možnost státní dluhopisy nakupovat, šlo by především o uklidnění trhu, který by se tak vrátil blíže k normálu, a zabráněni případné eskalaci problému v situaci, kdy ministerstvo financí bude muset v následujícím období výrazně zvýšit emisní aktivitu. Tím by vládě ČNB umožnila financovat za výhodnějších podmínek a zároveň zabránila negativním důsledkům z přecenění dluhopisů v bilancích řady institucí v případě skokového růstu výnosů,“ dodal.
Obavy o úspory občanů
Novela, kterou se mají poslanci opět zabývat v dubnu, vyvolala dohady o dopadu na drobné střadatele. „Celkový objem nákupů by určitě nebyl tak velký, aby ohrozil úspory obyvatel, jde o spíše technické opatření pro udržení funkčního trhu vládních dluhopisů,“ uvedl k tomu Seidler na dotaz Novinek.
„Celá řada zemí postupuje obdobně, nejde tak z pohledu finančních trhů o žádný nevídaný požadavek. To, že uvedené kroky centrálních bank mají své stinné stránky a mohou vést k případným rizikům později, je nepochybné, ale v tuto chvíli se hraje o akutní záchranu ekonomiky a snahu za každou cenu zklidnit paniku na finančních trzích,“ uzavřel ekonom.
V posledních dnech k obdobným krokům přistoupily kromě hlavních světových centrálních bank také například centrální banka Polska nebo Rumunska.
