Poslanci chtějí výrazně omezit zákon pro lidi v bytové nouzi. Nárok mohou ztratit samoživitelky i část seniorů

„Co jsme několik let společně vytvářeli, je během několika týdnů smetené pod stůl a vypadá to, že zákon není skoro pro nikoho,“ uvedla Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení, která se na přípravě původního záměru podílela.

Návrh má pomoci lidem, kteří se dostanou do problémů s placením či obstaráním standardního bydlení. V Česku je podle odhadů zhruba 160 tisíc lidí v bytové nouzi, dalšímu asi 1,5 milionu lidí hrozí. Nově budou moci využít systém takzvaných kontaktních míst, kde získají informace o možné podpoře, nebo získat za zvýhodněných podmínek pronájem od obce.

Původní varianta počítala s tím, že by na podporované bydlení dosáhli lidé pod hranicí 60 procent mediánového příjmu domácnosti. Do limitu by se přitom nepočítaly sociální dávky. Například pro jednotlivce by loni činil lehce přes 18 tisíc korun.

Proti tak širokému pojetí zákona se ale ohradila část poslanců v čele s těmi za ODS. Ve druhém čtení předložili pozměňovací návrhy výrazně zužující cílovou skupinu lidí s nárokem na zmíněné zvýhodněné byty.

Konkrétně počítají, že do systému budou moci vstoupit lidé, jimž po odečtení nákladů na bydlení zůstane 1,43násobek životního minima nebo méně.

Zmíněnému jednotlivci by tak podle propočtů iniciativy Za bydlení muselo zůstat nejvýše 8366 korun. A to už se započítáním změn, které zvyšují životní minimum. O těch se nyní jedná. Na rozdíl od původního záměru by se do této sumy také počítaly i dávky.

V praxi to podle kritiků znamená, že na podporované bydlení až na výjimky nedosáhnou lidé, kteří mají zaměstnání na plný úvazek. Byť by třeba pracovali za minimální mzdu.

„Vzniká úzká cílová skupina. Pro ilustraci, tvoří ji třeba lidé s minimálními příjmy pracující na částečný úvazek. Máme obavu, že se ve výsledku do systému podle tohoto zákona nedostane nikdo,“ konstatoval Mikoláš Opletal z iniciativy Za bydlení.

Z působnosti zákona by vypadla i značná část samoživitelek nebo seniorů. Ty patří mezi skupiny, které jsou na běžném trhu s pronájmy znevýhodněné. Při současném přetlaku poptávky, kdy si majitelé bytů mohou vybírat i z desítek zájemců, mají problém standardní bydlení vůbec získat.

„Kvůli nastavení podmínek mohou zůstat bez pomoci, i když se nacházejí v bytové nouzi,“ varovala Terezie Šmídová, manažerka sociálních služeb v organizaci Život 90. Typickým příkladem, který by na navržené změny doplatil, jsou podle ní vdovy pobírající dávky na bydlení.

Jiří Havránek (ODS), předkladatel jednoho z kritizovaných pozměňovacích návrhů, však vnímá zúžení skupiny lidí s nárokem na podporované byty jako potřebné. Už jen proto, že obce aktuálně nemohou nabídnout dostatek bytů, kterými by bylo možné uspokojit případné desítky tisíc lidí.

„Je správné, aby zákon nyní pomohl těm, kteří to nejvíce potřebují. U všech ostatních bychom jen vytvářeli iluzi pomoci,“ doplnil pro Novinky Havránek.

Návrh zákona od počátku plánoval každý rok přivést do systému dva až tři tisíce bytů. Obce by k vlastnímu fondu mohly přidat i nemovitosti, které by jim za finanční garance uvolnili soukromí majitelé. Nájemníky by do nich vybíraly jednotlivé radnice.

Kritici se obávají, že pokud zákonodárci schválí přísnější příjmový strop, obce nebudou ochotné byty do systému poskytnout. „Mají svoje oblíbené cílové skupiny, které chtějí zabydlovat,“ upozornil Opletal.

Navržené změny jdou proti smyslu zákona i podle dalších odborníků, které Novinky oslovily. „Nejedná se o smysluplnou změnu. Zákon byl připraven kvalitně, ale jeho podoba se neustále osekává, což bude mít dopad na chudé domácnosti, kterým měl pomoci,“ konstatovala Kateřina Dosoudilová, vedoucí sociálních služeb organizace Člověk v tísni.

Podle Jakuba Komárka, ekonoma PAQ Research dlouhodobě se zaměřujícího na dostupnost bydlení, by bylo rozumné zužovat část populace, na kterou zákon cílí, až ve chvíli, kdy bude možné vyhodnotit první projekty, které se podle něj realizují.

I kritici pozměňovacích návrhů se ale shodnou, že by byla škoda, kdyby celý zákon spadl pod stůl. O jeho osudu se podle několika zdrojů Novinek aktuálně vedou další politická jednání. Ministerstvo pro místní rozvoj na dotaz, zda bude mít navržená změna jeho podporu, neodpovědělo.