Poslanci chtějí přesuny v rozpočtu, Babiš by sebral peníze Fialovi

Poslanci začali o rozpočtu jednat ve tři odpoledne. Návrh čtyř koaličních klubů na možnost jednání i po půlnoci přednesl předseda klubu ODS Marek Benda a Sněmovna ho hladce schválila.

Zákonodárci přednášejí své individuální návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Poté, co v prvním čtení schválili jeho základní parametry, už nemohou měnit jeho příjmy, výdaje ani schodek.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) hned v úvodu poslancům připomněl, že plánované příjmy rozpočtu budou příští rok celkově 2,086 bilionu korun a výdaje 2,327 bilionu.

„Oblíbená kapitola, z které čerpají mnohé pozměňovací návrhy, se jmenuje vládní rozpočtová rezerva. A tady zákon stanovuje její minimální výši, která musí být obsažena ve schváleném rozpočtu pro kterýkoliv rok, což je 0,3 procenta celkových výdajů. Takže nepodkročitelná výše vládní rozpočtové rezervy pro rok 2025 činí 6,981 miliardy korun českých,“ krotil ambice některých poslanců Stanjura. Vláda rezervu navrhla ve výši osmi miliard.

Poslanci chtějí peníze přidávat do zdravotnictví, školství, na sociální služby, obnovu po povodních nebo třeba na podporu sportu. Loni ve druhém čtení navrhli přesuny v celkovém objemu asi 209 miliard korun.

Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš spolu s místopředsedkyní hnutí Alenou Schillerovou navrhli přidat v rámci státního rozpočtu Národní sportovní agentuře 400 milionů korun na úkor Úřadu vlády. Ten by tak o tuto nemalou částku přišel.

„Úřad vlády je typický obrázek toho, jak tahle vláda nic nesplnila a jak se projevuje jen svou arogancí, konzumací a na lidi kašle,“ obul se tvrdě do premiéra Petra Fialy (ODS) a Úřadu vlády Babiš.

„Navrhujeme snížit enormně rostoucí výdaje Úřadu vlády, které zahrnují nejen nepřiměřený nárůst provozních a platových nákladů úřadu, ale také výdaje na uměle vytvořené pozice a organizační struktury bez přímého přínosu pro efektivní fungování této instituce,“ prohlásila pak na plénu Schillerová.

Tvrdí, že Úřad vlády, který sídlí v pražské Strakově akademii, rovněž navyšoval peníze na zahraniční služební cesty, IT vybavení a pohoštění při různých akcích a také na externí konzultační a poradenské služby.

Fialův vládní kabinet přiklepl Úřadu na příští rok 1,57 miliardy korun. Návrh špiček hnutí ANO, který vzhledem k rozložení sil ale nemá šanci ve Sněmovně projít, by mu tak sebral čtvrtinu rozpočtu. Pro letošek ho má schválený nižší, ve výši 1,22 miliard korun.

Mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková upozornila, že rozpočet Národní sportovní agentury byl z podnětu Fialy navýšen o miliardu korun, tedy o téměř 15 procent. „Rozpočet Úřadu vlády na příští rok pak musí pokrýt výdaje do nutných oprav a také zásadních investic. Protože řada důležitých projektů nebyla v minulosti řešena, musí se realizovat nyní, to je například výdaj přesahující sto milionů do rekonstrukce opěrné zdi Kramářovy vily,“ sdělila Novinkám.

Jako příklad úspor pak uvedla investice úřadu do energeticky úsporných opatření, například instalaci tepelného čerpadla či zateplení některých budov. Zmínila také zřízení tří dětských skupin, včetně jedné pro děti už od půl roku. „Desítky rodičů tak budou moci lepe sladit pracovní a soukromý život, což je celosvětový trend, který prokazatelné zvyšuje efektivitu i spokojenost zaměstnanců,“ dodala.

Fiala ve středu po jednání vlády novinářům řekl, že se koalice může v dalších dnech dohodnout na podpoře některých návrhů pro přesun peněz v rámci navrženého rozpočtu, konkrétní ale nebyl. „Vládní koalice nesměřuje k tomu, abychom to celé přeskládali, ale o některých věcech se můžeme bavit,“ řekl. Rozpočet jako celek označil za kvalitní a prospěšný pro Česko, vyzdvihl výši investičních výdajů. Stanjura pozměňovací návrhy zatím hodnotit nechtěl.

Sněmovní hospodářský výbor minulý týden doporučil Sněmovně, aby schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Podpořil několik návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu.

Výbor doporučil například přesunout 533 milionů v rámci rozpočtu ministerstva spravedlnosti a přidat je na platy v justici, uvnitř rozpočtu ministerstva zemědělství podpořil přesun 700 milionů korun na vodní hospodářství. V rámci resortu vnitra se má přidat deset milionů spolkům působícím v požární ochraně.

Návrh na přidání peněz na platy v justici předložil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) i výbor pro bezpečnost. Peníze se mají odebrat z peněz na platy soudců a státních zástupců. Podle zdůvodnění má tento přesun stabilizovat personální situaci v justici a přispět k vyšší bezpečnosti ve věznicích.

Základní parametry rozpočtu, které už nemůže měnit, schválila Sněmovna na konci října. Senát o rozpočtu nerozhoduje.

Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun, tedy na 241 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard Kč. Převážnou část schodku má pokrýt zvýšení státního dluhu o 248 miliard.

K návrhu rozpočtu mají vedle opozice velké připomínky Národní rozpočtová rada i prezident Petr Pavel. Ten ve středu prohlásil, že by měl o svých výhradách jednat s premiérem Fialou a ministrem financí Stanjurou po 7. prosinci poté, co se hlava státu vrátí ze zahraniční cesty a poslanci o předloze rozhodnou ve třetím čtení.

V rozhovoru pro deník Blesk Pavel řekl, že se ještě nerozhodl, zda rozpočet bude vetovat, nebo podepíše. Nechce volit řešení, že by klíčovou předlohu nevetoval, aby se země neocitla v rozpočtovém provizoriu, ale ani nepodepsal, čímž by i přes výhrady umožnil její schválení.

„Chci mít dostatečné důvody pro to, abych rozpočet vetoval jako nutné opatření nebo si byl jist, že i ty nedostatky, které vykazuje, jsou zvládnutelné a nemá smysl přistupovat k prozatímním řešením, jako je rozpočtové provizorium. Ale to opravdu nemohu říct teď,“ řekl Pavel.

Podle svých slov nechce vládě mluvit do toho, jak do rozpočtu promítá své priority, hodlá se zaměřit na věrohodnost a transparentnost příjmů a výdajů státu.

Pavel doplnil, že k návrhu rozpočtu má výhrady týkající se výdajů na obnovitelné zdroje či převedení výdajů na platy nepedagogických pracovníků na obce. Kriticky se k rozpočtu vyjádřili i prezidentovi poradci David Marek a Vladimír Bezděk. Podle nich vláda přišla s nadhodnocenými příjmy, zejména z emisních povolenek a také od státních podniků, ale i s podhodnocenými výdaji. Nejvíc se to týká právě podpory obnovitelných zdrojů, kterou chce kabinet omezit změnou zákona.

Schodek navrženého rozpočtu by tak měl být podle propočtů ekonomů vyšší minimálně o 40 miliard.