Článek
„Bavíme se o parametrech, mělo by to být v intervalu šest až 10 korun,“ řekl Právu Kajzler.
Průměrná cena jedné kilowatthodiny (kWh) pro domácnosti se loni pohybovala kolem 5,80 Kč, letos ale raketově roste. Lidem dobíhají fixace z dřívějška a cena na trhu vyletěla několikanásobně.
Cílem bude dostat ceny na úroveň, která sice bude vyšší než dřív, ale bude dostupná většině občanů a firem
Nejčastěji teď domácnosti platí právě mezi šesti a deseti korunami za kWh, pokud však mají tzv. spotové kontrakty za okamžité ceny, mohou platit i přes 15 korun. Ty se odvíjejí od velkoobchodních cen na burze, které jsou nyní podle serveru Kurzy.cz 570 eur (přes 14 tisíc Kč) za megawatthodinu.
Taková cena by pro domácnosti při refixaci znamenala navýšení plateb až o desítky tisíc ročně. Lidé, kteří například u největšího dodavatele ČEZ uzavřeli v roce 2019 smlouvu s fixací na tři roky u nejběžnější distribuční sazby D02d, která jim bude končit tento podzim, by tak nově platili až o 250 procent více.
EU bude v Praze probírat dva návrhy řešení cen energií
Burza je navíc rozkolísaná, ještě počátkem minulého týdne byla v Německu cena za MWh tisíc eur. Vládní zastropování by mělo takový katastrofický scénář vbrzku odvrátit.
Lidem by s vysokými cenami za energie měl navíc pomoci úsporný tarif, v jehož rámci by měly letos domácnosti dostat v průměru 4000 korun, do září příštího roku potom podle spotřeby mezi 11 až 18 tisíci – ovšem za všechny energie, nejen za elektřinu, ale i plyn a dálkové teplo či domovní kotelny.
Záleží na dohodě EU
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) po tlaku hnutí STAN ještě uvažuje o jeho navýšení pro letošek až na 10 tisíc Kč.
Cenový strop podle něj bude vycházet z toho, co se v pátek dojedná na mimořádné schůzi ministrů energetiky EU, kterou Síkela svolal. „Národní úroveň je doplňková k evropské a bude doplňovat to, co z ní vzejde. Neměla by s ní být v rozporu, ale zároveň by měla být taková, že bude fungovat i samostatně. Kdyby na evropské úrovni k dohodě nedošlo v takové míře, jak Česko potřebuje, bude cílem dostat ceny na úroveň, která sice bude vyšší než v minulých letech, ale zároveň bude dostupná většině občanů a firem,“ řekl Právu Kajzler.
Ideální by bylo zastropovat to na loňských úrovních, to je ale mimo ekonomickou realitu
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová by měla opatření představit příští týden. Významný problém zejména pro firmy podle Kajzlera nenastane letos, ale příští rok, protože podniky mají na tento rok cenu elektřiny nasmlouvánu. „Ale s rozhodnutím o podpoře cílíme na dřívější termín. To je cíl, ke kterému se snažíme dojít,“ dodal.
Vláda by měla podle plánu, který Právu nastínil hlavní ekonom BH Securities a další premiérův poradce Štěpán Křeček, zastropovat cenu na úrovni 200 eur (asi 4900 Kč) za megawatthodinu, a to nejpozději do konce roku. Cena pro koncové zákazníky bude ale vyšší kvůli tomu, že je do ní třeba započítat i regulovanou složku, v níž se platí např. poplatky za přenos proudu.
Anketa
Křeček se nicméně domnívá, že by cena za kWh mohla být mezi sedmi a osmi korunami. „Samozřejmě by bylo ideální to zastropovat na loňských úrovních, to je ale mimo ekonomickou realitu. Už zastropování na 200 eurech je výrazné snížení proti tomu, co teď vidíme na burzách, a dává to jistotu trhu. Rozhodně to neznamená, že se cena nemůže dostat níž, je to jen maximum, přes které cena nemůže stoupnout,“ řekl Právu.
Bude válečná daň?
Taková cenová úroveň by podle Křečka měla výrobcům umožnit meziročně trochu navýšit zisky a je také možné, že by se na ně nevztahovala takzvaná válečná daň (windfall tax), kterou avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Fiala: Ani bez Nord Streamu 1 nehrozí, že by domácnosti byly bez energie
„Ta by se měla vztahovat na mimořádný zisk proti dlouhodobému průměru. Tím, že by dodavatelé přistoupili na toto řešení, zisk by nestoupl tak výrazně, aby se jich tato daň týkala,“ prohlásil Křeček. Podle Kajzlera se ale s touto daní nadále počítá.
Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je zastropování cen nutné opatření. Komora preferuje, aby k němu došlo na úrovni celé EU. ČEZ informace o možném zastropování cen slovy svého mluvčího Romana Gazdíka v úterý nechtěl komentovat. „Počkáme na opatření na evropské úrovni,“ řekl Právu.