Článek
Dotazuje se na účet klienta nějaká úřední osoba, tedy exekutor, policie nebo soud? Pak banka vyúčtuje náklady na tuto práci formou poplatku svému klientovi. Neřeší se už, zda dotaz úřední osoby byl nutný, zaviněný klientem nebo někým jiným. Dotaz se týká klientova účtu, tak musí klient také zaplatit.
Na tento problém existují dva základní názory. Postižení klienti se domnívají, že nemohou a nemají být zpoplatňováni za něco, co přímo nezpůsobili. Tedy klient si neobjednal žádnou službu, často ani nemusí vědět k čemu a z jakého důvodu byl dotaz na banku veden a často se ani nemusel ničeho dopustit.
| XI. ročník ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek pro rok 2015 |
|---|
| • Poplatek za autorizační SMS |
| • Výše poplatku za vklad na účet na přepážce třetí osobou |
| • Poplatek za zadání příkazu či změny trvalého příkazu přes internetbanking |
| • Poplatek za dotaz úřední osoby |
| • Poplatek za účetní položku |
| • Poplatek za vedení kontokorentu i v době nečerpání služby |
| • Poplatek za vedení účtu zemřelého klienta (po dobu dědického řízení) |
| • Poplatek za změnu osobních údajů (např. trvalé bydliště, příjmení apod.) u běžného účtu |
| • Poplatek za uzavření smlouvy (hypotéka, stavební spoření) |
| • Poplatek za rezervaci zdrojů |
| • Poplatek za převod z účtu ke kreditní kartě na jiný účet |
| • Poplatek za změnu PIN přes bankomat |
| • Poplatek za vyčíslení výše dlužné částky u hypotéky nebo stavebního spoření |
| • Platba na zpoplatněnou linku (modrá a bílá linka) například při blokaci karty |
| • Poplatek za výměnu opotřebované platební karty |
Na druhé straně banky při uplatňování tohoto poplatku vycházejí z logiky, že dotaz úřední osoby musel vzniknout nebo byl vyprovokován v souvislosti s nějakou aktivitou klienta. Klient má exekuce nebo je žalován nebo vypořádává majetek, a tak banka musí každý úřední dotaz povinně vyřídit a není důvod, proč by banka měla platit tyto věci a úkony, které také sama nezpůsobila ani nezavinila.
Shoda jmen
Do budoucna se tak uvažuje o řešení, že by náklady na tyto služby, které si přímo vyžádá úřední osoba, měla nést tato osoba sama, respektive stát a pak je uplatňovat po klientovi, což by byl také nejčistější způsob vypořádání předmětných nákladů.
Současný zavedený systém zpoplatňování, kdy klient často sám ani neví, proč byl nějaký dotaz na jeho účet ze strany úřední osoby veden, a přesto je mu stržen poměrně vysoký poplatek, je velmi problematický. To dokazuje i čtenář Petr z Jihlavy, který se s námi podělil o svůj nepříjemný zážitek se svou bankou.
„Jednoho dne koukám na výpis z účtu u své banky a nestačím se divit. Banka mi strhla třikrát 250 korun, aniž bych věděl za co. Při urgenci u banky mi bylo sděleno, že mi byl naúčtován poplatek za vyřízení dotazu úřední osoby, která se dotazovala ve třech případech na mé účty u této banky. I když se jednalo o 750 korun, nehodlal jsem věc nechat být. Zajímalo mě, kdo se o mě tak zajímá,“ popisuje svůj příběh pan Petr z Jihlavy.
„Následně po dlouhém ‚vyšetřování‘ jsem zjistil, že vůči mně vykonával exekutor neoprávněnou exekuci, a to na základě chyby v návrhu na nařízení exekuce, kde si spletli, podle shody jmen, moji osobu s osobou dlužníka, který bydlí ve stejném městě. Samozřejmě jsem tak o žádné exekuci ani problému nevěděl, a přesto mi byla stržena částka, aniž bych toto nějak zavinil. S bankou se teď dohadujeme o možnostech vrácení částky, ale moc ochoty tam není. Uvidíme, jak to dopadne,” dodává pan Petr.
Jeho příběh, který není zdaleka ojedinělý, ukazuje, že paušální náhled bank uplatňujících poplatek za dotaz úřední osoby není v mnoha případech správný a ospravedlnitelný. Z logiky věci, pokud banku požádal o informaci, a tedy bance způsobil nějaké náklady někdo cizí, v tomto případě úřední osoba, měl by se tento problém řešit na úrovni banky a této úřední osoby. Nikoliv na úrovni banky a klienta. Právě mnoho případů poškozených klientů neoprávněnými exekucemi či šikanózními žalobami apod. svědčí o tom, že paušální uplatňování poplatku po klientovi není správným ani spravedlivým postupem.