Pomalejší růst důchodového věku oslabí reformu o desítky miliard ročně

Původní vládní návrh zvyšování důchodového věku, který pro generace narozené po roce 1972 počítal s jeho prodlužováním o dva měsíce pro každý ročník, měl penzijnímu systému, respektive státnímu rozpočtu ulevovat o 1,2 procenta hrubého domácího produktu, což by například podle loňského HDP znamenalo zhruba 91 miliard korun.

S přijetím pozměňovacího návrhu, který předpokládá pokračování zvyšování důchodového věku pouze o měsíc ročně, a to do stropu 67 let, bude dynamika poloviční.

„To by oproti původnímu vládnímu návrhu postupně zhoršilo bilanci příjmů z pojistného a výdajů na důchody. V horizontu roku 2070 by tento rozdíl dosáhl zhruba půl procenta HDP ročně,“ sdělil Novinkám mluvčí resortu práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Další „last minute“ změna v reformě, tedy zúžení takzvaných náročných profesí pouze na rizikové práce v kategorii čtyři, čímž má počet lidí s nárokem na předčasný důchod bez krácení klesnout z původních 120 tisíc na zhruba desetinu, přinese podle Augusty do příjmů z pojistného rozdílné dopady.

„Se zařazením do náročných profesí je spojeno zvýšení pojistného na důchodové pojištění placené zaměstnavateli o pět procent vyměřovacího základu. Zúžení okruhu se projeví v nižším výběru dodatečného pojistného v rozsahu dvě až 2,5 miliardy korun ročně,“ uvedl.

Naopak předpokládané výdaje na důchody předčasných penzistů by díky redukci seznamu náročných profesí měly v prvních letech klesnout v rozsahu jedna až 1,3 miliardy Kč ročně. Poté by měly růst jen mírně. „Po deseti letech lze tuto úsporu výdajů odhadnout na zhruba dvojnásobek, v hodnotách současných mezd maximálně v objemu 2,5 miliardy korun ročně,“ doplnil Augusta.

Výdaje státu bude ovlivňovat i to, kolik lidí se rozhodne pro takzvaný předdůchod. Pozměňovací návrh poslanců ODS a TOP 09, který okruh náročných profesí s nárokem na dřívější důchod omezil, nicméně podle propočtů ministerstva žádné významné úspory důchodovému systému nepřinese, primárně řeší obavy firem z odlivu pracovníků.

Podle Augusty by ovšem mohla úspora výdajů dále narůstat, pokud by se počet zaměstnanců ve vybraných kategoriích rizikových prací v budoucnu nesnižoval a většina odcházejících do důchodu by zůstávala v zaměstnání výrazně déle než 20 let.

Fiskálně nejvýznamnější změnou v důchodové reformě, s dopadem ve výši 1,2 procenta HDP ročně, je nový výpočet penzí, který povede k poklesu reálné hodnoty nově vyměřeného důchodu.

Měl by se snižovat mezi lety 2026 a 2035. Díky valorizacím důchody sice nadále porostou, ale méně než dnes. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má změna u každého ročníku znamenat snížení penze v průměru asi o 200 korun.

Kritici reformy vládě vyčítají, že místo prodlužování věku odchodu do penze a snižování výměry důchodů se měla více soustředit na boj s šedou ekonomikou, v níž se točí utajené příjmy za stovky miliard, a na zlepšování podmínek pro seniory, aby déle zůstávali v práci, i pro mladé, aby chtěli mít děti.