Hlavní obsah

Polsko zvažuje další plovoucí zařízení na příjem LNG. I kvůli Česku

Polsko by mohlo vybudovat ještě jedno plovoucí zařízení na příjem zkapalněného zemního plynu (LNG), které by stálo vedle toho, které už Varšava plánuje u Gdaňsku. Řekla to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Polsko podle ní výstavbu zvažuje proto, že značný zájem o nákup LNG má Česká republika a Slovensko. Obě tyto země se snaží co nejrychleji zbavit závislosti na zemním plynu z Ruska.

Foto: Aizhu Chen, Reuters

Ilustrační foto.

Článek

Česká republika a Slovensko hledají alternativní dodávky surovin, aby je mohly přestat odebírat z Ruska. Slovenská státní plynárenská společnost SPP uzavřela smlouvy na nákup takového množství LNG a zemního plynu z Norska, aby Slovensko těmito dodávkami do konce příštího roku pokrylo asi 65 procent své spotřeby.

Polsko má už teď v plánu výstavbu plovoucího zařízení na uskladnění LNG a jeho přeměnu zpět do plynného stavu. Toto zařízení, označované anglickou zkratkou FSRU (Floating Storage and Regasification Unit) bude stát u Gdaňsku na pobřeží Baltského moře.

Kapacita pro přeměnu zpět na plynný stav bude činit šest miliard metrů krychlových plynu ročně. Se zprovozněním Varšava počítá v roce 2026. Polsko má už teď jeden terminál na LNG s kapacitou 6,2 miliardy metrů krychlových, uvedla agentura Reuters.

„Můžeme posoudit různé možnosti. Mohli bychom otevřít další zařízení FSRU a pronajmout další plavidlo, to by ale bylo na zodpovědnosti našich partnerů,“ řekla Moskwová serveru BiznesAlert.

Čepro: Výstavba LNG terminálu na Litoměřicku by trvala dva roky

Ekonomika

Polsko podle ministryně chce, aby zařízení FSRU bylo součástí unijního plánu nazvaného REPowerEU, jehož cílem je ukončit v Unii nákup energií z Ruska. Moskwová řekla, že kapacita zařízení k přeměně LNG zpět do plynného skupenství by mohla činit šest nebo 12 miliard metrů krychlových, záležet bude na zájmu v sousedních zemích.

Polsko může spotřebitelům kompenzovat vyšší ceny

Ministryně také poznamenala, že Polsko nepotřebuje mimořádnou daň, aby mohlo část výrazně vyšších zisků energetických firem přerozdělovat spotřebitelům a kompenzovat jim tak prudký růst cen energií. Energetickému sektoru v Polsku totiž dominují firmy, ve kterých má hlavní slovo stát a od kterých se vyžaduje, aby zajistily energetickou bezpečnost, řekla.

Český ministr průmyslu Jozef Síkela už dříve deníku E15 řekl, že Česká republika jedná o pronájmu kapacity plovoucího LNG terminálu, konkrétně s Nizozemskem, Německem a Polskem.

Účast Česka na polském LNG terminálu je reálná, říká expert na energetiku

Domácí

Premiérka severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Manuela Schwesigová pak uvedla, že Německo potřebuje terminály na LNG nejen na pobřeží Severního moře, ale kvůli zásobování východu země a také České republiky rovněž na pobřeží Baltu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám