Článek
Zástupci členských států Evropské unie se minulý týden shodli na 15. balíčku sankcí proti Rusku, jehož součástí je rovněž prodloužení výjimky. Polský chargé d’affaires v ČR Jacek Gajewski v dopise pro ČTK uvedl, že zveřejněná informace, že Polsko žádalo o výjimku, se nezakládá na pravdě.
Mluvčí české vlády Lucie Ješátková posléze upřesnila, že o výjimku žádalo Slovensko, které k žádosti potřebovalo dohodu s Polskem, které ji blokovalo. Za nedorozumění se omluvila.
Polsko podle Gajewského bylo proti rozšíření výjimky, souhlasilo s ním pouze podmíněně s ohledem na přidanou hodnotu přijetí komplexního balíčku jednotlivých sankcí a opatření zaměřených na ruskou takzvanou stínovou flotilu.
Prodloužení prosadilo Slovensko
Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu na konci listopadu informovalo, že „Česká republika nevidí důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat“. Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko, uvedlo ministerstvo hospodářství v Bratislavě.
Předminulý týden dva dny netekla ropa z Ruska do České republiky ropovodem Družba, dodávky byly obnoveny v pátek ráno. Důvod úřady nesdělily. Česko během té doby čerpalo ropu pouze západní cestou.
Dosud ropa teče do Česka ze dvou hlavních zdrojů. Jedním z nich je Družba, jejíž podíl na dodávkách loni činil 58 procent. Další část ropy přitéká z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL.
Zmíněný sankční balíček obsahuje další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Opatření by měla cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Členské země nové sankce potvrdily v pondělí.