Polsko sází na jádro. Do výstavby prvních elektráren investuje 895 miliard korun

První jaderná elektrárna s kapacitou až 1,6 gigawattu by podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva měla zahájit provoz do roku 2033. Polsko rovněž plánuje do roku 2040 vybudovat mořské větrné elektrárny s kapacitou osm až 11 gigawattů. Investice do tohoto projektu se odhadují na 130 miliard zlotých.

Rozvoj energie z jaderných a obnovitelných zdrojů podle ministerstva vytvoří 300 tisíc pracovních míst, uvedla agentura Reuters.

V současnosti se na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty uhlí. Podle nejnovější verze energetické strategie by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.

Ekologická organizace Greenpeace ale tvrdí, že energetická strategie nereflektuje výzvy spojené s klimatickou krizí a je odtržená od ekonomické reality. "Plán počítá s vysokým podílem uhlí na výrobě elektřiny v roce 2030 a nespecifikuje termín, kdy Polsko uhlí opustí," píše se v jejím prohlášení.

Polsko se jako jediná členská země Evropské unie nezavázalo k dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) argumentovala tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.

Polská vláda chce společně s odbory do konce září připravit plán restrukturalizace uhelného průmyslu. Vláda hodlala uzavřít dva uhelné doly, kvůli tlaku odborů však od tohoto záměru upustila.

Polský uhelný průmysl se potýká s poklesem poptávky, který prohloubila koronavirová krize, protože snížila spotřebu energie. Řada horníků se přitom sama koronavirem nakazila, což vedlo k přerušení některých těžebních aktivit. Náklady na využívání uhlí se navíc zvyšují v důsledku rostoucích cen emisních povolenek.