Článek
Polská strana zároveň netají, že k investici za asi 880 miliónů zlotých (5,9 miliardy korun) ji vedou i geopolitické důvody.
"Současná napjatá situace mezi Ruskou federací a zeměmi EU může ohrozit fungování elbaského přístavu, proto žádáme vládu o urychlení realizace tohoto projektu," uvádí se v dopise primátora Elblagu Jerzyho Wilka polskému premiérovi Donaldu Tuskovi.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Zároveň připomíná špatnou zkušenost, když ruská vláda po vstupu Polska do EU v roce 2004 zablokovala na pět let polským lodím průplav z Viselského zálivu do Baltského moře.
| Polský kanál |
|---|
| Jako první s návrhem propojit Viselský záliv s Baltským mořem přišel hned po skončení II. světové války známý polský architekt Eugeniusz Kwiatkowski. Od té doby se záměr vybudovat vlastní polský kanál opakoval mnohokrát, zvláště po roce 1989. Před současným záměrem vlády Donalda Tuska navrhla vybudovat kanál v roce 2007 vláda tehdejšího premiéra Jaroslawa Kaczyńského. |
"Úplně tak paralyzovala elbaský přístav, který krátce předtím prošel modernizací za téměř 200 miliónů korun," připomněl Wilk.
Premiér Tusk mění názor
Donald Tusk ještě před rokem odmítal výstavbu nového kanálu s tím, že „podle expertů nemusí být rentabilní, a navíc může ohrozit vzácné přírodní podmínky“.
„Pod vlivem událostí na Ukrajině a ruského embarga na dovoz ovoce, zeleniny a potravin premiér Tusk však změnil názor,“ napsal portál Onet.pl.
| Elbaský přístav |
|---|
| Po obnovení provozu v roce 2009 elbaský přístav začínal překládku přepravovaného zboží od nuly. Ročně jeho výkon narůstá o 60 procent a v roce 2014 dosáhne kolem 500 tisíc tun. Předpokládá se, že po vytvoření nového kanálu přístav přeloží ročně 3,5 miliónu tun zboží. |
"Projekt výstavby nového kanálu už byl začleněn do seznamu legislativní práce vlády. Investice ve výši asi 880 miliónů zlotých bude hrazená výlučně z polského státního rozpočtu," oznámila Dorota Pycova, náměstkyně ministerstva infrastruktury a rozvoje. Realizace stavby je plánována na období 2015–2022.
Viselský záliv je široký 6,8 až 13 kilometrů, dlouhý 91 km, z toho 35 kilometrů je na území Polska. Od Baltského moře ho dělí něco přes kilometr široký výběžek (pás) pevniny. Její nadmořská výška dosahuje jen několika metrů, nejvyšší duna má 55 metrů.
Související témata
Jediný průplav ze zálivu se nachází na ruském území, nedaleko Kaliningradu. Nový kanál by měl být postaven v lokalitě Nowy Swiat. Dlouhý má být 1,2 kilometru, široký 40 metrů. Kanál má být pouhých pět metrů hluboký. Celý Viselský záliv je totiž velmi mělký, průměrná hloubka je 2,7 metru, v nejhlubších místech pak pět metrů.
