Článek
Dohoda mezi státním podnikem Polské jaderné elektrárny (PEJ) a Westinghousem má Američanům umožnit zahájit předběžné plánovací práce, než se podepíše realizační smlouva.
Polská národně-konzervativní vláda v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS) se chce pustit do atomové energie ve velkém. Plánuje výstavbu šesti jaderných elektráren do roku 2043. Očekává se, že první zařízení vznikne ve vesnici Slajszewo na polském pobřeží Baltského moře severozápadně od Gdaňsku.
S výstavbou prvního reaktoru se má začít nejpozději v roce 2026, do rozvodové sítě by pak měl být zapojen v roce 2033.
Westinghouse získal zakázku na projekt v listopadu. Základem je dohoda mezi Washingtonem a Varšavou o civilním využití jaderné energie z roku 2020. Stavební náklady by se měly pohybovat mezi 19 a 21 miliardami dolarů (423 až 468 miliard Kč).
Jaderné elektrárny mají Polsku pomoci při odklonu od uhlí. V současnosti země získává téměř 80 procent své energie z černého a hnědého uhlí. Problémem nejsou jen vysoké hodnoty emisí. Podle prognóz státního Geologického institutu vystačí zásoby černého uhlí vhodné pro těžbu ještě 50 let, hnědé uhlí by mohlo dojít už za 20 let.
S válkou na Ukrajině a energetickou krizí se nálada v polské společnosti obrátila. Ještě v červnu 2021 bylo 45 procent Poláků proti jaderné energii a 39 procent pro. V aktuálním průzkumu činí podíl podporovatelů 75 procent.
ČEZ má lokality pro malé modulární reaktory. Mohly by být i v Temelíně či Dukovanech
