Článek
Pražský kancelářský fond je na tom v porovnání s Evropou relativně dobře. Ve městech jako Milán, Barcelona nebo Paříž zastarává přes 80 procent budov. V Praze se problém podle studie provedené poradenskou společností Cushman & Wakefield týká 47 procent staveb. Lépe už je na tom z hlavních trhů jen Budapešť a Varšava.
Vlastníci budov i jejich nájemci musejí v posledních letech investovat do rekonstrukcí kanceláří více než dříve. Jsou například pod tlakem bank, které kladou stále větší důraz na to, aby firmy vlastnily a sídlily v nemovitostech dbajících na udržitelnost a splňujících ekologické normy.
Investice do energetických úspor jsou nutné i s ohledem na již schválenou směrnici, která chce, aby do roku 2050 byly všechny nové i staré budovy klimaticky neutrální.
Budovy, které takovou modernizací neprojdou, se do budoucna mohou stát nevyužitelnými. Na trhu je prakticky nepůjde pronajmout.
Ke změnám přispívají i dozvuky covidové pandemie. Po ní firmy přešly na model, kdy pracovníci docházejí do kanceláří jen část dní v týdnu a ve zbytku pracují z domova.
„V západní Evropě teď díky zavedení hybridní práce zůstává více kanceláří prázdných, a tak se nabízí jejich využití pro bydlení,“ uvedla Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor v Cushman & Wakefield.
Plány mění i developeři
Nápady na přeměnu starších kancelářských budov na byty se objevují už i v Česku. Známý je případ žižkovského Domu Radost, známého jako Dům odborových svazů. Dříve sloužil jako centrála odborů. Jeho nynější majitel, rodina Valových vlastnící také společnost Siko, v něm chce vybudovat 600 malometrážních nájemních bytů.
Dům odborových svazů na náměstí Winstona Churchilla
„Naší představou a plánem je z tohoto domu udělat otevřený prostor pro lidi, stejně jako to chtěli architekti,“ prohlásil letos pro Novinky ředitel Domu Radost Tomáš Kašpar.
Plány na přestavbu kanceláří na byty mají i další. Například developer YIT zmiňoval, že by tímto způsobem mohl naložit s budovou Kuta Centrum, kterou koupil loni na podzim.
Další firmy zase mění své plány na novou výstavbu. Budování rezidencí místo některých kanceláří připouští například představitelé společností J&T Real Estate nebo Penta Real Estate.
Přestavbám nahrává i fakt, že se ceny kancelářských budov a dalších typů nemovitostí postupně sbližují. „Samozřejmě ne všechny kancelářské budovy jsou na takovou přeměnu vhodné – některé mají špatné dispozice, jiné by bylo příliš drahé upravovat,“ konstatovala Novak.
Zatímco v Praze je trend v začátcích, ve světě již probíhá ve velkém. Například v Madridu se za poslední čtyři roky změnilo na byty či hotely více než 300 tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor. A ve velkých amerických městech vznikne podle studie společnosti RentCafe letos tímto způsobem více než 55 000 bytů.
