Politolog: Putina mohou zastavit lidé kolem něj

Jde o to, co od nich čekáme. Pokud to, že Rusové přestanou útočit na Ukrajině, tak se obávám, že to se nestane. Ale mohly by mít větší vliv na názory ruského obyvatelstva. Pokud by na sankce skutečně doplatili obyčejní občané, mohou začít vytvářet nátlak na ruskou vládu a prezidenta Vladimira Putina, aby přestal s agresí na Ukrajině.

Zatím vidíme, že se tam lidé bojí, že si vybírají peníze z bankomatů. Vzniká tak určitá panika. A reagoval na to i ruský režim tím, že neotevřel burzu, aby nevyšlo najevo, jak rychle poklesne hodnota rublu. Takže už první den byly vidět určité výsledky. Ale na ty hlubší si budeme muset chvíli počkat, protože v mezinárodním obchodě věci trvají delší dobu. Myslím si, že tady je pozitivní dopad i v tom, že sankce byly schváleny velmi rychle a ve velkém rozsahu.

Pro ruské vedení a obyvatelstvo je to signál, že Evropa je schopna se domluvit nejenom mezi sebou, ale i se svými dalšími partnery, například Spojenými státy, Velkou Británií a s Japonskem. To bude určitě na ruské obyvatelstvo a režim působit velmi efektně. Ale nečekal bych, že to povede k zastavení palby na Ukrajině. Dokonce se domnívám, že se ten režim, jak se dostává do určité křeče nejen v důsledku sankcí, ale i toho, že se mu zatím nepodařilo konvenčními zbraněmi zvrátit situaci ve svůj prospěch, může uchýlit k brutálním vojenským akcím.

Bylo to vidět nepřijatelným způsobem během pondělí na bombardování Charkova. Obávám se, že se Putin rozhodl, že válku na Ukrajině nemůže za žádnou cenu prohrát. A v tom ho nezastaví sankce, jedině lidé kolem něj.

Nejsem ekonom, tudíž nevím, co dalšího se dá v oblasti sankcí udělat. Ale teoreticky, laicky bych si dovedl představit úplné zastavení obchodu. To znamená nic do Ruska nevyvážet, nic z něj nevyvážet včetně plynu a ropy. Myslím si, že bychom se neměli třást obavou, kdy nám Putin vypne plyn, ale měli bychom to udělat sami. I když by nás to velmi bolelo, i když by to bylo velmi drastické a možná by to vedlo k zavření řady podniků. Ale byl by to jasný vzkaz, protože z ropy a plynu získává Rusko značnou část rozpočtu a zasáhlo by jej to nejvíc.

Ruské akciové trhy se musejí chovat také tržně. Jsou zapojeny do mezinárodní ekonomiky a tam politika tolik ovlivnit nemůže. Čili zákony trhu fungují všude stejně, do určité míry i v režimu, který je nedemokratický.

Ty trhy to bolet bude a tam, kde má ruský stát možnost zasáhnout, třeba v otevření nebo neotevření burzy, tak zasáhne, aby se neukázal propad hodnoty rublu. Protože už od neděle se spekulovalo na sítích, že v pondělí se ukáže hodnota propadu rublu na moskevské burze. Tudíž nejjednodušší je, když burzu vůbec neotevřete a neuděláte nepříteli radost. Ale informace se dají získat i jinak a už v pondělí odpoledne bylo vidět, že hodnota rublu o třicet procent klesla.

Obecné znehodnocování měny povede ke znehodnocování majetku a úspor obyvatelstva. Už teď (rozhovor probíhal v pondělí odpoledne – pozn. red.) vidíme, že centrální ruská banka zvýšila základní úrokové sazby z 9,5 na dvacet procent. To je radikální krok. Čili každý, kdo si bude chtít v Rusku půjčovat na úvěr, to bude mít velmi drahé. A to se samozřejmě promítne do cen veškerého zboží, do nákladů, do platů a podobně. Lze očekávat, že to během několika týdnů dopadne na veškeré obyvatelstvo.

Logicky u firem, bank nebo podniků, které jsou významným způsobem navázány na evropský trh nebo mají částečně ruské vlastnictví, propad zřejmě zaznamenáme také. Je to případ třeba Raiffeisenbank nebo UniCredit Bank a dalších bankovních podniků.

Jakmile dojde k tvrdým sankcím vůči Rusku, všichni, kdo jsou na něj navázáni, budou poškozeni. Ale myslím si, že vlastníci zejména bankovních domů jsou na to připraveni, a pokud držba akcií z hlediska Ruska není objemově příliš významná, tak by to ty banky poškodit nemělo.

Jinou situaci vidíme u Sberbank, která je z padesáti procent vlastněna přímo ruským ministerstvem financí. Tam samozřejmě dochází rovnou k uzavření a k tomu, že v podstatě v České republice zkrachovala. Ale to nebude myslím případ jiných bank, kde to vlastnictví je, ať už z hlediska ruských investorů, nebo státu, objemově menší.