Hlavní obsah

Politici volají po zvýšení pokut řetězcům. Ministerstvo je proti

Pokuty obchodním řetězcům za falešné slevy a další nekalé obchodní praktiky by se měly zvýšit ze současných pěti milionů korun alespoň o řád, soudí Novinkami oslovení politici z řad koalice i opozice. Ministerstvo průmyslu a obchodu se ovšem pokuty zvyšovat nechystá.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ilustrační foto

Článek

Debata na toto téma se s přestávkami vede už dlouhá léta. „Sankce v řádu milionů korun obchodní řetězce s miliardovým obratem ani nepocítí,“ komentoval už v roce 2005 účinnost sankce tehdejší ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

Spolu se svým kolegou z ČSSD ministrem zemědělství Petrem Zgarbou se tehdy usnesli, že by se maximální pokuty pro nepoctivé obchodníky měly zvednout ze tří na padesát milionů korun.

Uteklo skoro dvacet let, ceny v obchodech jsou násobně vyšší, ovšem nejvyšší sankce za praktiky se zvedla jen mírně – na pět milionů.

Řetězce nešetří falešnými slevami. Největší pokuty dostal Albert

Ekonomika

Česká obchodní inspekce (ČOI) se navíc k milionovým pokutám odhodlá jen při nejzávažnějších a opakovaných pochybeních. Běžnější jsou pokuty v řádu stovek tisíc.

Například v letošním prvním čtvrtletí zaplatí nejvíc na pravomocně uložených pokutách řetězec Albert. Jde o deset pokut za dohromady 1,4 milionu korun. Pro porovnání, podle posledních údajů pro předloňský rok stouply tržby Albertu na 66,75 miliardy korun a zisk na 1,98 miliardy.

„Co se týče výše pokut, zde vidím skutečný kámen úrazu,“ řekla Novinkám poslankyně SPD Marie Pošarová. Maximální výše pokuty by se podle ní mohla zvýšit ze současných pěti milionů na sto, případně až na pět set milionů korun. „Což by bylo vzhledem k jejich tržbám a ziskům pro řetězce už mnohem citelnější než nyní a mohlo by to působit i jako účinná prevence proti využívání nekalých praktik,“ dodala.

I podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je zvýšení pokut namístě. Například v zákoně o potravinách je maximální výše pokuty až 50 milionů korun, což je podle ministra už citelná výše. A uvažovat by šlo také o stanovení pokuty až do výše deseti procent z obratu firmy, míní Výborný.

S takovou výší může v současnosti pracovat například antimonopolní úřad při protisoutěžním jednání. Deset procent z obratu by u největších řetězců znamenalo již miliardové částky.

Obchodní inspekce spadá do gesce ministerstva resortu průmyslu a obchodu. Bývalý šéf resortu Karel Havlíček z ANO uvedl, že by se zvýšení pokut nebránil. „Ale musí to být přiměřené. Obchodníkům se nesmí porušení vyplatit tím, že zaplatí nízkou pokutu. Ta ale nemůže být likvidační,“ podotkl Havlíček. Přesnější být nechtěl.

Pokuty jen na vyžádání

Samo ministerstvo se pokuty zvyšovat nechystá, jak Novinkám sdělil mluvčí resortu Marek Vošahlík. „Cílem zákonodárce a ministerstva jako předkladatele vždy je, aby horní sazby pokut u přestupků odpovídaly společenské škodlivosti daného protiprávního jednání,“ podotkl.

Ministerstvo ani nemá v plánu upravovat zákon o ochraně spotřebitele tak, aby obchodní inspekce pokuty uložené řetězcům zveřejňovala na svém webu. K tomu ji zákon zmocňuje jen u pokut za nekvalitní pohonné hmoty. Novinky poslední údaje o pokutách včetně těch pro řetězec Albert získaly až po vyžádání na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ministerstvo tvrdí, že při poslední novele zákona o ochraně spotřebitele požadavek na zveřejňování hříšníků a pokut nepadl. Tak docela pravda to ale není. O zveřejňování pokut řetězcům usiluje roky například server Kverulant.org, který se před lety zasadil o změnu ohledně publikování pokut za nekvalitní palivo u čerpacích stanic.

„Pokud by Česká obchodní inspekce pokuty zveřejňovala přehledně na svém webu, mělo by to na veřejnost daleko větší dopad,“ komentoval za organizaci Vojtěch Razima.

Mezi nekalé praktiky patří například účtování jiné ceny u pokladny, než byla na regále, či uvádění slev v rozporu s pravidly. Ta se naposledy měnila loni. Řetězce v nich chybují.

Obchody klamou se slevami, ukázaly kontroly

Ekonomika

Tvrdí ale, že jednají v souladu s nařízeními, když procentuální slevu na zboží v akci nepočítají z nejnižší ceny za předchozích třicet dnů, nýbrž z takzvané ceny obvyklé.

Albert se kvůli pokutám soudí, německý gigant Aldi se ve věci obrátil na Soudní dvůr Evropské unie. „V žádném případě nebylo naším záměrem klamat zákazníka. Na cenovce jsme vždy přehledně uváděli nejnižší cenu za posledních třicet dní, běžnou cenu i aktuální promoční cenu,“ řekl Novinkám mluvčí Albertu Jiří Mareček.

„Dle našeho právního názoru jsme zákazníky informovali o ceně přehledně a v souladu s legislativou, proto jsme se s odvoláním obrátili na soudy,“ dodal.

Inspekce v předchozím období kvůli špatně vypočítaným slevám uložila pokuty i Penny Marketu či Lidlu. Bez hříchů nebyl ani Kaufland, Lidl, Tesco, Coop nebo Hruška.

Řetězce vytáhly proti pravidlům u slev

Ekonomika

Výběr článků

Načítám