Politici smetli euro ze stolu

Kabinet Petra Fialy (ODS) se definitivně rozhodl nepodnikat už k přijetí eura žádné kroky. Nepřimělo ho k tomu ani to, že Česko letos podle očekávání splní potřebné ekonomické ukazatele, takzvaná maastrichtská kritéria.

Většina ministrů se dál staví k zavedení eura odmítavě, z koaličních stran je dlouhodobě největším odpůrcem ODS.

Vláda si žhavý kámen přehazovala už zkraje roku, poté, co k přijetí eura ve svém novoročním projevu vyzval prezident Petr Pavel a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) navrhl obnovit funkci vládního koordinátora pro euro. Ministři to tehdy odmítli, respektive zadali Národní ekonomické radě vlády vypracovat nejdříve analýzu.

Experti v ní shrnuli možné přínosy a rizika, ale jasné doporučení nedali. A vláda věc s konečnou platností sprovodila ze světa.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jedním ze závěrů analýzy je, aby před zaváděním eura „existovala buď politická shoda, nebo širší společenská podpora“.

„Ideální by bylo, kdyby rozhodnutí o přijetí eura padlo na začátku mandátu některé z příštích vlád, tak aby proces zahajovala i ukončovala stejná vláda,“ uzavřel Stanjura debatu.

Pro euro jsou ve vládě jen TOP 09 a STAN. Odpůrci mají navrch. A jelikož proti jsou i největší opoziční strany v čele s hnutím ANO, je vysoce pravděpodobné, že ani příští vláda nezmění nic.

Ministr Dvořák marně poukazoval na to, že Česko splní maastrichtská kritéria a pozice koordinátora pro jednotnou měnu je už sedm let neobsazená. Dříve funkci zastával ekonom Oldřich Dědek.

„Přijetí eura by mohlo přinést řadu výhod, jako jsou cenová stabilita, odstranění kurzového rizika a snížení administrativní zátěže firem,“ prohlásil Dvořák. Prezident Pavel navíc míní, že bez zavedení eura nelze v Evropě „hrát první ligu“.

Euro je podle zastánců pro Evropu také důležitým integračním prvkem – v situaci, kdy čelí významným geopolitickým hrozbám a poklesu vlastní konkurenceschopnosti. Většina politiků ale vstup do eurozóny nechce.

„Jsme absolutně proti. Máme silnou českou korunu, která je jednou z nejstabilnějších měn v Evropě. Eurozóna je v současné době politicky řízené seskupení s vlastními vnitřními ekonomickými i zahraničněpolitickými problémy,“ uvedla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Vstup by podle ní znamenal povinnost vložit kapitál do Evropského stabilizačního mechanismu a jeho prostřednictvím se podílet na případné záchraně slabších členů eurozóny. „Z nich mnozí nerespektují fiskální pravidla a dalece přesahují stanovenou maximální míru zadlužení na 60 procent HDP,“ dodala.

Dvořáka ve vládě podpořil ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek z TOP 09, podle nějž není s eurem na co čekat. „Odmítáním eura si sami šlapeme na brzdu. Prodražuje to obsluhu státního dluhu, demotivuje investory a způsobuje zbytečné překážky v obchodování s ostatními státy v EU. To zbytečně poškozuje náš byznys, a nepřímo tím tak trpí i inovace,“ řekl.

Do „předpokoje eurozóny“, mechanismu ERM II, který je nezbytným mezikrokem k přijetí eura, je podle něj třeba vstoupit co nejdříve a zároveň, jak radí i rada vlády, v něm být co možná nejkratší dobu.

Ekonomičtí experti ve své analýze uvedli, že otázka přijetí eura není nejzásadnější pro ekonomickou prosperitu Česka. „Zásadnější jsou domácí úkoly – jako strukturální reformy, které by ideálně měly členství v eurozóně předcházet,“ napsali vládní poradci.

Upozornili ale, že přijetím společné měny by Česko získalo větší vliv na rozhodování v eurozóně, která českou ekonomiku zásadně ovlivňuje. Hlas zemí bez eura po odchodu Velké Británie slábne, vytkli ekonomové.

Doplnili, že pro 79 procent občanů eurozóny je euro vnímáno jako přínos pro EU a 69 procent si pak myslí, že i pro jejich zemi.

Mezi hlavní ekonomické přínosy eura rada označila posílení vnitřního trhu a pozitivní efekty na konkurenceschopnost a ekonomický potenciál Unie. Přijetí jednotné měny by přineslo i snazší plánování pro firmy, eliminaci kurzového rizika a nákladů na zajišťování proti výkyvům koruny.

A také větší transparentnost cen a tlak na nižší ceny skrz zvýšení konkurence. „Zavedení eura by usnadnilo porovnávání cen a vytvářelo by tlak na sbližování cen a jejich snižování u produktů, které jsou v současnosti v Česku dražší,“ konstatovala rada.

Plusem by podle ní byl i jednotný dohled na bankami, levnější financování investic, nižší úrokové náklady a snazší řízení evropských fondů nebo i přístup země k Schillerovou kritizovanému solidárnímu záchrannému fondu ESM v případě krize.

Zároveň ale experti poukázali na odmítavý postoj většiny lidí a politické náklady pro vládu, která by euro prosazovala. Přijetí eura by znamenalo ztrátu vlastní měnové politiky a možnosti nastavovat úroky či měnový kurz podle vlastních potřeb. Rizikem je podle rady i možné zneužívání výhod eurozóny k nadměrnému zadlužování některými jejími členy.

Naposledy zavedlo jednotnou evropskou měnu loni Chorvatsko, a stalo se tak dvacátou členskou zemí eurozóny. Do eurozóny už míří i Bulharsko, které patří k nejchudším zemím EU a doufá, že mu přijetí eura pomůže přilákat více investic.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil míní, že na otázku, zda „se euro vyplatí“, teď nelze dát jednoznačnou odpověď. „Považuji za moudřejší do eurozóny zatím nevstupovat. Pokud se totiž kdykoliv v budoucnu ukáže, že její přínosy přece jen převažují, můžeme do ní kdykoliv snadno vstoupit. Pokud bychom naopak nyní euro přijali a v budoucnu se ukázalo, že převažují negativa, budeme z ní jen velmi obtížně vystupovat,“ podotkl.

Podle bývalého premiéra a guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je vstup do eurozóny v principu a primárně strategicko-politickým rozhodnutím. „Takové rozhodnutí, má-li být seriózní, a tedy také udržitelné, musí být opřeno o dostatečnou společenskou podporu. Takovou v tuto chvíli nevidím. To ale neznamená, že v budoucnu se situace nemůže změnit. Zejména pokud političtí lídři budou na její pozitivní změně ochotni a schopni pracovat,“ řekl Novinkám.

Míní, že statické posuzování výhod či nevýhod vstupu do eurozóny nedává příliš smysl. „Eurozóna je dynamický systém, a to znamená, že míříme na pohyblivý terč. Naše ekonomika může fungovat dobře s eurem i bez eura, nutnou podmínkou prosperity naopak je dělat správnou hospodářskou politiku,“ zdůraznil.

Česko se zavedením eura a opuštěním koruny nemusí pospíchat ani podle analytika Banky Creditas Petra Dufka. „Důvodem je především nepřipravenost samotného procesu, včetně vstupu do bankovní unie a potlačení bankovního dohledu ČNB, a minimální politická podpora,“ uvedl.

„Přijetí eura není žádná modla, která automaticky přinese blahobyt, zajistí německé mzdy nebo odpracuje naše domácí úkoly v oblasti fiskálu nebo restrukturalizace ekonomiky,“ shodl se Dufek s dalšími ekonomy.