Článek
Vedle trhu reagovala i řada ekonomů a právníků, kteří se vůči záměru vymezili, načež vláda odpoledne obrátila a rozhodla, že daň letos nebude a začne platit až příští rok, jak původně avizovala.
Kabinet se usnesl, že společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv, které přímo nebo nepřímo vydělávají na nynější energetické krizi, by měly od příštího roku začít platit daň 60 procent ze svých mimořádných zisků.
Přitom ale zástupci hned tří koaličních stran – Pirátů, lidovců a TOP 09 – po úterním jednání špiček pětikoalice veřejně oznamovali, že tzv. windfall tax bude firmami odváděna už za letošek, což prudce srazilo ceny akcií na pražské burze.
Jako první o změně termínu psala už v úterý večer na Twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podobně pak ve středu ráno hovořil předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a po něm i šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.
„Shodli jsme se, že má smysl, aby daň platila i pro tento rok,“ řekl Jakob.
Stanjura odpoledne vyvracel, co ráno řekl Jurečka. Zmatky sváděl na tlak novinářů
Cenné papíry ČEZ v reakci ve středu po ránu odepisovaly téměř šest procent a nakonec uzavřely slabší o 4,21 procenta na 740 korunách za akcii.
Investoři se přes den zbavovali i akcií bank. Akcie Erste Bank, mateřské skupiny České spořitelny, klesly o 3,37 procenta na 597 korun, hodnotu ztrácely i tituly Komerční banky a Moneta Money Bank. Index pražské burzy PX tak kvůli nejasnostem kolem daně ve středu oslabil o 2,54 procenta na 1138,26 bodu.
Dohoda padla
Oznámená koaliční dohoda se nakonec po několika hodinách rozpadla v prach. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po odpoledním jednání vlády oznámil, že kabinet trvá na tom, aby daň začala platit až od příštího roku. Počítá se s platností do roku 2025.
„Zvažujeme to i s ústavními právníky a chceme zvolit ústavně-právně bezpečnější a konzervativnější cestu,“ prohlásil Stanjura. Dodal, že evropské nařízení zavedení mimořádné daně umožňuje už pro letošek a mnohé státy EU ji možná letos zavedou. Vláda se přesto podle jeho slov „v tuto chvíli kloní k variantě účinnosti od 1. ledna 2023“.
Vyjádření paní @olgarichterova a @MJureka k “windfal tax” způsobily dnešní ztrátu hodnoty akcií na burze o cca 30 mld Kč. Ztráta pro jednoho znamená ovšem zisky pro druhého. Kdybych byl poslanec, chci vyšetřovací komisi na příčiny a motivy toho skandálního kursotvorného zmatku.
— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) October 19, 2022
Server deníku Tagesspiegel ve středu napsal, že německá vláda chce odebrat producentům elektrické energie 90 procent z nadměrných a neočekávaných zisků, a to zpětně od března letošního roku. Z takto získaných peněz chce kabinet kancléře Olafa Scholze dotovat ceny elektřiny.
Stanjura ve středu zároveň informoval, že v době konečného schvalování návrhu státního rozpočtu na příští rok už bude mimořádná daň schválena. Vláda ji ve Sněmovně ve druhém čtení zahrne do daňového balíčku na příští rok.
Vláda chce windfall tax od roku 2023, spojí ji s daňovým balíčkem
Ministerstvo financí windfall tax navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Stanjura už dřív zdůvodnil plánované zdanění vybraných sektorů vysokými zisky způsobenými vnějšími příčinami.
Počítá s tím, že by výnos daně příští rok mohl dosáhnout 85 miliard korun. Mají sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií pro domácnosti i firmy.