Článek
„Jsem znepokojen. Evropská unie se stále více rozkližuje. To je už od hlasování o brexitu zcela zřetelné. Mezitím se od Evropy stále více distancují i východní státy. To je nebezpečné, Evropa právě teď potřebuje stabilitu,“ prohlásil Fuest.
Že by se eurozóna v nejbližší době rozpadla, si ekonom přesto nemyslí.
Mnoho států v eurozóně spoléhá na to, že je v případě problémů ostatní zachrání
„Současně však dění v Itálii vyvolává velké obavy. K moci tam přichází nová vláda, o níž nikdo neví, jak dlouho zůstane v úřadě nebo jestli hodlá vůbec něco podnikat,“ zdůraznil.
Vysoký objem nesplácených úvěrů v italském bankovním sektoru je pozůstatkem globální finanční krize. Hodnota špatných úvěrů v Itálii dosahuje 356 miliard eur (9,6 biliónu korun), což odpovídá asi třetině jejich objemu v eurozóně. Italský parlament schválil požadavek vlády, aby si mohla vypůjčit až 20 miliard eur na podporu bankovního sektoru. [celá zpráva]
Hrozba dominového efektu
„Přitom nicneděláním se Itálie v eurozóně neudrží. Životní úroveň je v Itálii na úrovni roku 2000. Pokud se na tom nic nezmění, v určitou chvíli si Italové řeknou: Tuhle eurozónu už nechceme,“ obává se Fuest.
Pokud by Itálie euro přece jenom opustila, byla by to podle ekonoma rána pro celý projekt. „Hrozí nebezpečí, že by následovaly i další státy. Konec konců ani Řecko, Portugalsko a Španělsko se už delší dobu nedokážou držet nad vodou,“ uvedl.
Recept, jak dostat eurozónu z přetrvávající krize, je podle Fuesta jasný. „Členské státy si musí udělat své domácí úkoly. Dokud bude špatná konkurenceschopnost ekonomiky, státní dluhy budou stoupat a banky budou mít hodně nesplácených úvěrů, tak bude i nadále chybět důvěra v budoucnost a ekonomika bude dále stagnovat,“ domnívá se.
Předlužení nemají motivaci něco dělat
Navíc podle něj vynucená solidarita eurozóně spíše škodí. Slabší státy pak nic nenutí k přehodnocení škodlivých politik.
„V současnosti se mnoho států v eurozóně spoléhá na to, že je v případě problémů ostatní zachrání, v případě potřeby i ECB. V důsledku mechanismů solidarity nemají jakoukoliv motivaci redukovat zadlužení,“ myslí si Fuest.
Institut ifo, jehož je Fuest ředitelem, každý měsíc zveřejňuje index podnikatelského klimatu, který měří důvěru německých podnikatelů v tamní ekonomiku. V prosinci byl nejvyšší od února 2012. [celá zpráva]