Článek
Nejvýraznější nárůst pojišťovny zaznamenaly u povodní, kde se počet škod zvýšil skoro osmkrát. Škody z povodní se zvětšily z půl miliardy v roce 2023 na loňských téměř 20 miliard Kč.
„Výrazný nárůst škod způsobený povodněmi a jinými extrémními meteorologickými jevy potvrzuje dlouhodobý trend, kdy dopady klimatických změn na majetek jsou stále závažnější,“ uvedla gestorka neživotního pojištění asociace Lenka Slabejová.
Vedle škod ze samotných povodní pojišťovny evidují podle analytika asociace Petra Jedličky také výrazně vyšší škody z atmosférických srážek. Počet jejich škod se proti roku 2023 zvýšil o 175 procent a jejich hodnota byla 2,5krát vyšší. Atmosférické srážky tak způsobily škody na majetku za 892 milionů Kč.
Bouřky, které byly vedle intenzivních atmosférických srážek doprovázeny vichřicemi, krupobitím a údery blesků, také způsobily dramatický meziroční růst škod. Škody z úderu bleskem vzrostly o 34 procent, škody z vichřice o 36 procent a z krupobití o 74 procent. Dohromady tyto tři jevy způsobily v roce 2024 škody na majetku za více než 3,3 miliardy Kč, zatímco v roce 2023 zapříčinily škody za 2,1 miliardy Kč.
Podle údajů pojišťoven byly zářijové povodně druhou největší katastrofou od vzniku Česka v roce 1993. Více škod způsobily jen rozsáhlé povodně, které zasáhly zemi v srpnu 2002. Za ně pojišťovny vyplatily 36,7 miliardy Kč. S odstupem následovaly povodně na Moravě v roce 1997 s deseti miliardami, povodně v Čechách v roce 2013 se 7,5 miliardy Kč a tornádo na jižní Moravě z června 2021 s 3,3 miliardy Kč.
Zářijové povodně zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Vláda celkové škody vyčíslila na 70,6 miliardy korun. Z toho jsou zhruba 25 miliard korun škody na soukromém majetku občanů a firem a zhruba 45 miliard korun škody na majetku státu, krajů a obcí.
Za povinné ručení si lidé připlatí
